Huštěnovice (německy Hustienowitz) jsou obec v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji, 4 km severně od Uherského Hradiště na řece Moravě. Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel. Od roku 2002 jsou členem mikroregionu Staroměstsko.
Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel, které znělo Úščěnovici. Bylo odvozeno od osobního jména Úščěn (což bylo obecné slovo znamenající "vousek") a znamenalo "Úščěnovi lidé". Počáteční protetické H- (typu Holomóc) je poprvé doloženo z roku 1405.[4]
První písemná zmínka o obci s názvem Wesconewiz pochází z roku 1220, kdy olomoucký biskup Robert přiznal Velehradskému klášteru desátek z huštěnovických vinic. Původně ves stávala o něco východněji než dnes, v trati Huštěnůvky blíže řece Moravě. Nová osada s podlouhlou návsí byla založena na sušším místě v letech 1261–1320.
- Kostel svaté Anny z let 1873–1877. Neogotická stavba s věží vysokou 39,82 m. Kostel byl postaven jako náhrada za kapli sv. Anny z roku 1828. Před kaplí zde stávala zvonice, postavená v 80. letech 18. století. Věřící chodili na bohoslužby do Kostela svatého Františka Xaverského v Uherském Hradišti. V roce 1872 si místní obyvatelé zvolili kostelní výbor na postavení nového kostela. Základní kámen byl položen 26. července 1873 a přesně za tři roky byl 26. července 1877 kostel vysvěcen. Stavbu provedl stavitel Josef Schaniak z Uherského Hradiště. V roce 1995 prohlášen za kulturní památku.
- Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1908
- Pomník padlým v první světové válce z roku 1923 od akademického sochaře Julia Pelikána na místním hřbitově
- Šest křížů v různých částech obce z let 1874, 1878, 1907, 1915, 1946[5] a jeden neurčeného stáří[6]
- Pamětní deska legionáře Antonína Smětáka z roku 1935 na jeho rodném domě č. 64
- Muzeum s expozicí lidového bydlení v Huštěnovicích na počátku 20. století.[7] Muzeum bylo otevřeno v roce 2011.[8]
- Přírodní památka Huštěnovická ramena
-
Socha Jana Nepomuckého na návsi
-
Základní a mateřská škola Huštěnovice, budova z roku 1888
-
Nádraží, zastávka osobních vlaků na trati Přerov-Břeclav
-
Expozice obecního muzea
-
Hody v Huštěnovicích
Huštěnovice leží na železniční trati č. 330 z Břeclavi do Přerova a silnici I/55. Katastrem vede Baťův kanál a podél něj cyklostezka.[9] Od železniční stanice vede zeleně značená turistická trasa do Chřibů. Na východ od centra obce vede k přírodnímu parku Huštěnovická ramena naučná stezka Fífart.
- Hynek Býček (1898–1992), žokej[10]
- Metoděj Habáň (1899–1984), kněz, dominikán, filozof
- Fanna Hasmandová (1888–1930), spisovatelka
- Marie Vojtěcha Hasmandová (1914–1988), řeholnice, generální představená Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského v letech 1970–1988[11]
- Jiří Kaňovský (* 1949), akademický sochař
- Josef Kieryk (1927–1987), žokej
- Rudolf Králíček (1862–1946), generál, rodák z Huštěnovic
- Jan Maňásek (1898–1943), lékař, účastník Druhého odboje
- Antonín Sládek (1942–2009), akademický malíř[12]
- Antonín Směták (1890–1918), nadporučík ruských legií[13]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 310.
- ↑ SKALIČKA, Zdeněk. Vzkaz budoucím generacím: fotky, mince i Deník. Slovácký deník.cz [online]. 2010-10-30 [cit. 2014-12-07]. Dostupné online.
- ↑ SKALIČKA, Zdeněk. Obec opravila starý kříž i sochu sv. Jana Nepomuckého. Slovácký deník.cz [online]. 2012-02-21 [cit. 2014-12-07]. Dostupné online.
- ↑ LAPČÍK, Michael. Exponáty se hromadí. V Huštěnovicích přidali výstavní místnosti. Slovácký deník.cz [online]. 2013-09-19 [cit. 2014-12-07]. Dostupné online.
- ↑ SKALIČKA, Zdeněk. Jak se žilo na vesnici v minulém století?. Slovácký deník.cz [online]. 2011-07-30 [cit. 2014-12-07]. Dostupné online.
- ↑ SKALIČKA, Zdeněk. Přípojka na cyklostezku podél Baťova kanálu má nový povrch. Slovácký deník.cz [online]. 2009-08-15 [cit. 2014-12-07]. Dostupné online.
- ↑ Kdo je kdo - Býček Hynek [online]. Jezdec.cz [cit. 2014-12-07]. Dostupné online.
- ↑ SKALIČKA, Zdeněk. Huštěnovičtí jsou hrdi na svou rodačku Matku Vojtěchu. Slovácký deník.cz [online]. 2013-05-09 [cit. 2014-12-07]. Dostupné online.
- ↑ SKALIČKA, Zdeněk. Malíři Sládkovi odhalili v rodných Huštěnovicích pamětní desku. Slovácký deník.cz [online]. 2014-10-26 [cit. 2014-12-07]. Dostupné online. (česyk)
- ↑ Antonín Směták [online]. Encyklopedie dějin města Brna [cit. 2014-12-07]. Dostupné online.
- Erazim Jindřich Vitásek: Nástin dějin huštěnovské obce na Moravě, 1878
- Josef Hubáček: Kronika slovácké vesnice Huštěnovic, 1957
- Slovácké hody s právem – Huštěnovice 1923–2003, 2003
- Otakar Neoral: Od minulosti k současnosti v huštěnovické farnosti, 2010
- SKALIČKA, Zdeněk. Neoral: K dokončení publikace přispělo letošní deštivé jaro. Slovácký deník.cz [online]. 2010-09-01 [cit. 2014-12-07]. Dostupné online.