Hvězdnice alpská

Jak číst taxoboxHvězdnice alpská
alternativní popis obrázku chybí
Hvězdnice alpská (Aster alpinus)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleďhvězdnicovité (Asteraceae)
Podčeleďhvězdnicové (Asteroideae)
Rodhvězdnice (Aster)
Binomické jméno
Aster alpinus
L., 1753
Synonyma
  • Aster hirsutus Host
  • Aster hispanicus De Coincy[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hvězdnice alpská v přirozeném prostředí, Alpy

Hvězdnice alpská (Aster alpinus) je rostlina, bylina, která je řazena do čeledi hvězdnicovité (Asteraceae). Kvete v červnu až červenci modrofialovými úbory se žlutým středem.

Hvězdnice alpská se vyskytuje v Eurasii od Evropy a jihozápadní Asie přes Rusko po Čínu a Mongolsko a v západních oblastech Severní Ameriky.[2] Druh má arkto-alpínské rozšíření, vyskytuje se v severských oblastech Eurasie a Severní Ameriky a v subalpínském až alpínském stupni hor. Roste zejména na vápencových podkladech. Je to charakteristická rostlina vyšších poloh v Alpách a Pyrenejích, roste i ve vyšších pohořích jižní a jihovýchodní Evropy.[3][4]

Vyrůstá ve stepních oblastech, na teplých výslunných pastvinách, suťových polích a skalách, na místech s dostatkem slunečního svitu.

Výskyt v Česku

[editovat | editovat zdroj]

V České republice oblast výskytu zasahuje především severní Čechy (CHKO Lužické hory a České středohoří). Na Moravě se druh podle některých zdrojů vyskytuje pouze ve Velké Kotlině a Sokolí skále v CHKO Jeseníky.[1]

Vytrvalá trsnatá rostlina s přitiskle ochlupenou lodyhou obvykle přímou, někdy krátce vystoupavou, vyrůstající z krátkého dřevnatějícího oddenku. Tuhá lodyha, teprve v horní části se větvící, dorůstá do výšky 10 až 20 cm a je řídce olistěná střídavě postavenými listy. Rostlina má obnovovací pupeny u země (hemikryptofyt).

Přízemní listy jsou zeleně zbarvené, kopisťovité až eliptické, celokrajné, pýřité až chlupaté.

Květenství a plody

[editovat | editovat zdroj]

Květenstvím je úbor, složený z jazykovitých fialově modrých květů po okraji a žlutými trubkovitými květy v terči. Trubkovité květy jsou pětičetné. Rostlina vykvétá na počátku léta, v červnu až červenci. Plodem jsou podlouhlé nažky s chmýrem.

Ohrožení

[editovat | editovat zdroj]

Hvězdnice alpská je řazena ke kriticky ohroženým druhům květeny ČR.[5]

Hvězdnice alpská, rytina Williama Curtise

Pro své výrazné květy se hvězdnice alpská vysazuje do ozdobných skalek, suchých zídek, nádob a sušších záhonů s trvalkami na slunných stanovištích, kde vynikne.

Pěstování

[editovat | editovat zdroj]

Vyžaduje slunné stanoviště, vyhovuje jí nejlépe, písčitá, mírně vlhká, propustná půda s nízkým obsahem živin.[6] Ale snáší i polostín. Podle některých zdrojů je vhodná alkalická půda,[6] podle jiných vyžaduje kyselé podloží.[7]

Je pěstována v odrůdách lišících se velikostí nebo barvou květů (modrofialová, bílá, světle modrá, růžová) Mezi pěstované kultivary patří například: 'Albus', 'Goliath', 'Happy End', 'Roseus'.[8]

Lze ji rozmnožovat semenem, ve velkovýrobě se množí řízkováním ze zahradnických kultur, v malém množství ji lze také rozmnožit dělením trsů v předjaří.

Choroby a škůdci

[editovat | editovat zdroj]

Druh trpí na padlí, plíseň šedou (botrytidu), a listy mohou poškozovat plži.[8]

  1. a b hvězdnice alpská [online]. biolib.cz. Dostupné online. 
  2. CHEN, Yilin et al. Flora of China: Aster alpinus [online]. [cit. 2014-12-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. LAUBER, Konrad; WAGNER, Gerhart. Flora Helvetica. Stuttgart: Haupt, 1998. ISBN 3-258-05735-4. (německy) 
  4. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. (anglicky) 
  5. HOSKOVEC, Ladislav. ASTER ALPINUS L. – hvězdnice alpská / astra alpínska [online]. [cit. 2014-12-31]. Dostupné online. 
  6. a b Aster alpinus L. (hvězdnice alpská) [online]. garten.cz [cit. 2014-12-31]. Dostupné online. 
  7. kvetenacr.cz
  8. a b Hvězdnice [online]. [cit. 2014-12-31]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]