Hvězdora

Jak číst taxoboxHvězdora
alternativní popis obrázku chybí
Astrocaryum jauari
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádarekotvaré (Arecales)
Čeleďarekovité (Arecaceae)
Rodhvězdora (Astrocaryum)
G.Mey., 1818
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Botanická ilustrace Astrocaryum campestre z roku 1823

Hvězdora (Astrocaryum) je středně velký rod palem, který se vyskytuje v počtu 39 druhů výhradně v tropické Americe. Rostou zejména v podrostu nížinných tropických deštných lesů. Centrum druhové diverzity je v Amazonii. Hvězdory mají zpeřené listy a je pro ně charakteristické otrnění kmene i jiných částí dlouhými a úzkými trny. Amazonští Indiáni vyhledávají plody těchto palem jako zdroj potravy a vysazují je i poblíž sídel. Některé druhy poskytují olej, vlákna, palmové zelí a pod. Jako okrasné palmy se téměř nepěstují.

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Hvězdory jsou jednodomé, nízké až vzrůstné, jednotlivě nebo trsnatě rostoucí palmy. Kmen je pokrytý štíhlými trny orientovanými do několika směrů. Zprvu bývá zakrytý listovými bázemi, později často olysává a odhaluje kruhovité listové jizvy. Některé druhy mají kmen podzemní a jsou proto zdánlivě bezkmenné. Listy jsou pravidelně nebo nepravidelně zpeřené, s reduplikátními jednožilnými úkrojky, velmi krátce až dlouze řapíkaté, na rubu zpravidla šedavě bílé. Řapíky a někdy i okraje listů jsou trnité. Listové pochvy jsou otevřené a netvoří proto na vrcholu kmene válcovitou strukturu charakteristickou pro řadu jiných palem. Květenství vyrůstají jednotlivě mezi listy. Jsou jednoduše větvená na množství větví s přisedlými květy, podepřená velkým, zpravidla hustě trnitým listenem, zprvu vzpřímená, později převislá, s dlouhou trnitou stopkou. Květy jsou jednopohlavné, s trojčetným kalichem a korunou. Samčí květy mají drobný kalich a mnohem větší korunu a je v nich většinou 6 (3 až 12) tyčinek. Samičí květy jsou mnohem větší než samčí, s miskovitým až baňkovitým kalichem a korunou rozličné velikosti. Semeník obsahuje obsahuje 3 komůrky, v nichž je po 1 vajíčku. Plodem je kulovitá až podlouhlá peckovice, na povrchu pokrytá trny nebo beztrnná, s tlustostěnnou tvrdou peckou.[1]

  • Hvězdora Astrocaryum mexicanum
    Hvězdora Astrocaryum mexicanum
  • Trnitý kmen Astrocaryum standleyanum
    Trnitý kmen Astrocaryum standleyanum
  • Květenství Astrocaryum mexicanum
    Květenství Astrocaryum mexicanum
  • Plody hvězduchy obecné (Astrocaryum vulgare)
    Plody hvězduchy obecné (Astrocaryum vulgare)

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Do rodu hvězdora je řazeno celkem 39 druhů. Je rozšířen výhradně v tropické Americe. Areál rodu sahá od středního Mexika přes Střední Ameriku po Bolívii a jihovýchodní Brazílii. V Karibiku není zastoupen s výjimkou druhu Astrocaryum aculeatum, který zasahuje na Trinidad. Centrum druhové diverzity je v oblasti Amazonie. Ve Střední Americe roste jen několik druhů, v Mexiku pouze Astrocaryum mexicanum.[2][3] Hvězdory rostou na široké škále především nížinných biotopů. Některé druhy se vyskytují ve stinném podrostu primárních tropických deštných lesů, jiné vyhledávají světlá stanoviště na lesních okrajích, v sekundární vegetaci nebo při březích řek. Vyskytují se i na stromových savanách.[2] V nížinné Amazonii náležejí hvězdory k hojně zastoupeným a charakteristickým rodům palem.[4]

Ekologické interakce

[editovat | editovat zdroj]

Květy hvězdor jsou opylovány zejména brouky z čeledí nosatcovití, lesknáčkovití (např. rod Mystrops) a vrubounovití (Cyclocephala, Erioscelis, Mimeoma), kteří vyhledávají nektar a pyl. Navštěvuje je hojně i jiný hmyz, jmenovitě blanokřídlí, octomilky, klopušky aj. Samoopylení je zabráněno protandrií (prašníky dozrávají a vypráší se dříve než dozrají blizny).[5][6][7] V tropické Americe jsou hvězdory živnými rostlinami housenek některých motýlů z čeledi soumračníkovití (Carystoides basoches, Carystus senex, Moeros moeros) a babočkovití (Brassolis astyra, B. sophorae, Opsiphanes quiteria).[8] Semena jsou šířena pozemními obratlovci (zejména hlodavci) konzumujícími plody. Zajímavá vazba byla zjištěna u druhu Astrocaryum standleyanum. Plody tohoto druhu jsou masivně napadány a destruovány mandelinkovitými brouky rodu Caryobruchus. Plody ale vyhledává také hlodavec aguti středoamerický (Dasprocta punctata), který před zahrabáním plodu zkonzumuje dužninu s broučími larvami a vajíčky dříve, než se prožerou k semeni a zničí jej, a jeho klíčivost proto zůstává zachována.[5]

  • Podivná housenka babočky Opsiphanes quiteria
    Podivná housenka babočky Opsiphanes quiteria
  • Babočka Brassolis sophorae
    Babočka Brassolis sophorae
  • Vrubounovitý brouk rodu Cyclocephala
    Vrubounovitý brouk rodu Cyclocephala

Taxonomie

[editovat | editovat zdroj]

Rod Astrocaryum je v rámci čeledi Arecaceae řazen do podčeledi Arecoideae, tribu Cocoseae a subtribu Bactridinae. Mezi blízce příbuzné rody náleží Acrocomia (9 druhů), Aiphanes (38), Bactris (77) a Desmoncus (24 druhů), všechny rozšířené výhradně v Latinské Americe.

Zástupci

[editovat | editovat zdroj]

Význam

[editovat | editovat zdroj]
Olej z plodů Astrocaryum aculeatum

Hvězdory mají zásadní význam pro amazonské indiánské kmeny zejména jako zdroj potravy. Domorodci plody sbírají buď přímo v pralese, nebo si tyto palmy vysazují u domů, v zahradách a poblíž sídel. Využívána je takto celá řada druhů, jmenovitě zejména hvězdora obecná (Astrocaryum vulgare) a druhy Astrocaryum acaule, A. aculeatum, A. chambira, A. gynacanthum, A. jauari a A. murumuru. Plody A. aculeatum se obtížně sklízejí, protože palma má vysoký, štíhlý a silně otrněný kmen. Domorodé děti proto plody sestřelují prakem.[10][11] Jedlá jsou rovněž semena a velmi mladá, rozvíjející se květenství Astrocaryum mexicanum.[12] Plody bývají využívány i jako krmivo pro domácí zvířata,[2] plody Astrocaryum jauari používají domorodci i jako návnadu do pastí na ryby.[1] Z jader plodů hvězdory obecné je získáván kvalitní jemný olej, používaný zejména v gastronomii a k výrobě mýdla. Olej se získává také z plodů A. aculeatum a A. murumuru.[2] Semena posledně zmíněného druhu jej obsahují asi 30 %.[10] Růstový vrchol řady druhů poskytuje palmové zelí.[2]

Z pokožky listů hvězdory obecné získávají jihoameričtí Indiáni vlákno, které využívají jako důležitou surovinu k výrobě rohoží, klobouků, houpacích sítí, rybářských šňůr a sítí.[2] Rovněž ještě nerozvinuté listy Astrocaryum chambira poskytují domorodcům vlákna k výrobě rybářských šňůr, hamak a nůší.[1] V domorodé medicíně jsou tyto palmy využívány jen okrajově. Kořeny hvězdory obecné slouží k léčení pohlavních chorob, plody se podávají při kolice a bolestech břicha, olej z plodů sa aplikuje na revma.[12] Jako okrasné palmy se pěstují vzhledem k nebezpečnému otrnění jen zřídka.[13] S druhem Astrocaryum alatum se lze setkat ve sklenících některých českých botanických zahrad. [9]

  • Plodenství Astrocaryum alatum
    Plodenství Astrocaryum alatum
  • Sklizené plody Astrocaryum murumuru
    Sklizené plody Astrocaryum murumuru
  • Plod Astrocaryum chambira
    Plod Astrocaryum chambira
  • Tuk z plodů Astrocaryum murumuru
    Tuk z plodů Astrocaryum murumuru

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. III). Missouri: Timber Press, 1997. ISBN 0-915279-46-0. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d e f DRANSFIELD, John et al. Genera palmarum. The Evolution and Classification of Palms. [s.l.]: International Palm Society, 2014. ISBN 978-1842461822. (anglicky) 
  3. ↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ DE GRANVILLE, Francis Kahn Jean-Jacques. Palms in forest ecosystems of Amazonia. Ecological Studies. 1992, čís. 95. 
  5. ↑ a b HOWARD, F.W. et al. Insects on palms. [s.l.]: CABI Publishing, 2001. ISBN 0-85199-326-5. (anglicky) 
  6. ↑ LISTABARTH, Christian. A survey of pollination strategies in the Bactridinae (Palmae). : Bulletin de l'Institut Français d'Études Andines. 1992, čís. 21(2). 
  7. ↑ CONSIGLIO, Trisha K.; BOURNE, Godfrey R. Pollination and breeding system of a neotropical palm Astrocaryum vulgare in Guyana: a test of the predictability of syndromes. Journal of Tropical Ecology. 2001, čís. 17. 
  8. ↑ HOSTS - a Database of the World's Lepidopteran Hostplants. [online]. London: Natural History Museum. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ a b Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b SMITH, Nigel. Palms and people in the Amazon. Switzerland: Springer, 2015. ISBN 978-3-319-05508-4. (anglicky) 
  11. ↑ HEDRICK, U.P. (ed.). Sturtevant's edible plants of the world. [s.l.]: [s.n.], 1919. (anglicky) 
  12. ↑ a b QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky) 
  13. ↑ LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]