Hydroxid strontnatý

Hydroxid strontnatý
Systematický názevHydroxid strontnatý
Anglický názevStrontium hydroxide
Strontium(II) hydroxide
Německý názevStrontiumhydroxid
Sumární vzorecSr(OH)2
Vzhledbezbarvé hranolové hygroskopické krystalky
Identifikace
Registrační číslo CAS18480-07-4
1311-10-0 (oktahydrát)
ChEBI35105
SMILES[Sr+2].[OH-].[OH-]
InChIInChI=1S/2H2O.Sr/h2*1H2;/q;;+2/p-2
1/2H2O.Sr/h2*1H2;/q;;+2/p-2
Vlastnosti
Molární hmotnost121,63 g/mol (bezvodý)
139,65 g/mol (monohydrát)
265,76 g/mol (oktahydrát)
Teplota tání375 °C (bezvodý)
Teplota varu710 °C (rozkládá se ) (bezvodý)
Hustota3,625 g/cm3 (bezvodý)
1,90 g/cm3 (oktahydrát)
Disociační konstanta pKb−2,19
Rozpustnost ve vodě0,41 g/100 ml (0 °C)
1,77 g/100 ml (20 °C)
21,83 g/100 ml (100 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech		nerozpustný v acetonu
rozpustný v kyselinách a NH4Cl
Struktura
Krystalová strukturaKrystalografická soustava#Čtverečná (tetragonální)#tetragonální (oktahydrát)
Bezpečnost
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
Nebezpečí[1]
Teplota vzplanutínehořlavý
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hydroxid strontnatý je anorganická sloučenina (hydroxid) se vzorcem Sr(OH)2. Jedná se o žíravinu. Vyskytuje se v bezvodé formě či jako monohydrát nebo oktahydrát.

Výroba

[editovat | editovat zdroj]

Hydroxid strontnatý se vyrábí reakcí strontnatých solí se silnými hydroxidy, například:

Sr(NO3)2 + 2 NaOH → 2 NaNO3 + Sr(OH)2.

Sr(OH)2 vznikne jako bílá práškovitá sraženina, následně je roztok filtrován a hydroxid strontnatý se omývá chladnou vodou a suší.[2]

Použití

[editovat | editovat zdroj]

Hydroxid strontnatý se používá především v rafinaci řepného cukru a jako stabilizátor v plastech. Také může být použit jako zdroj strontnatých kationtů, pokud je chlor z chloridu strontnatého nežádoucí.

Reakce

[editovat | editovat zdroj]

Sr(OH)2 absorbuje oxid uhličitý za vzniku uhličitanu strontnatého:

Sr(OH)2 + CO2 → SrCO3 + H2O.

Bezpečnost

[editovat | editovat zdroj]

Hydroxid strontnatý je silně dráždivý pro kůži, oči a dýchací soustavu. Při požití je zdraví škodlivý.

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Strontium hydroxide na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Strontium hydroxide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ BRAUER, Georg. Handbook Of Preparative Inorganic Chemistry. [s.l.]: Academic Press, 1963. S. 935. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Hydroxidy s prvkem v oxidačním čísle II.
Anorganické soli strontnaté
Halogenidy a pseudohalogenidy
Soli kyslíkatých kyselin

(neuvedeny soli
se záměnou kyslíku za jiný prvek,

složené a „zásadité“)
Chlornan strontnatý (Sr(OCl)2) • Chloritan strontnatý (Sr(ClO2)2) • Chlorečnan strontnatý (Sr(ClO3)2) • Chloristan strontnatý (Sr(ClO4)2) • Bromičnan strontnatý (Sr(BrO3)2) • Jodičnan strontnatý (Sr(IO3)2) • Jodistan strontnatý (Sr(IO4)2) • Siřičitan strontnatý (SrSO3) • Síran strontnatý (SrSO4) • Dithionan strontnatý (SrS2O6) • Seleničitan strontnatý (SrSeO3) • Selenan strontnatý (SrSeO4) • Telluričitan strontnatý (SrTeO3) • Telluran strontnatý (SrTeO4) • Dusnan strontnatý (Sr(NO)2) • Dusitan strontnatý (SrNO2) • Dusičnan strontnatý (SrNO3) • Dihydrogenfosfornan strontnatý (Sr(H2PO2)2) • Hydrogenfosforitan strontnatý (SrHPO3) • Dihydrogenfosforitan strontnatý (Sr(H2PO3)2) • Fosforečnan strontnatý (Sr3(PO4)2) • Hydrogenfosforečnan strontnatý (SrHPO4) • Dihydrogenfosforečnan strontnatý (Sr(H2PO4)2) • Difosforečnan strontnatý (Sr2P2O7) • Metafosforečnan strontnatý (Sr(PO3)2) • Diarsenitan strontnatý (Sr2As2O5) • Metaarsenitan strontnatý (Sr(AsO2)2) • Hydrogenorthoarseničnan strontnatý (SrHAsO4) • Diarseničnan strontnatý (Sr2As2O7) • Antimoničnan strontnatý (Sr(Sb2O3)2) • Uhličitan strontnatý (SrCO3) • Šťavelan strontnatý (Sr(CO2)2) • Křemičitan strontnatý (SrSiO3) • Cíničitan strontnatý (SrSnO3) • Orthoolovičitan strontnatý (Sr2PbO4) • Titaničitan strontnatý (SrTiO3) • Zirkoničitan strontnatý (SrZrO3) • Železan strontnatý (SrFeO4) • Chroman strontnatý (SrCrO4) • Dichroman strontnatý (SrCr2O7) • Trichroman strontnatý (SrCr3O10) • Molybdenan strontnatý (SrMoO4) • Wolframan strontnatý (SrWO4) • Uranan strontnatý (SrUO4) • Manganistan strontnatý (Sr(MnO4)2) • Orthovanadičnan strontnatý (Sr3(VO4)2) • Metavanadičnan strontnatý (Sr(VO3)2) • Peroxovanadičnan strontnatý (Sr(VO4)2) • Boritan strontnatý (Sr(BO2)2) • Hlinitan strontnatý (Sr(AlO2)2)
Soli tvořené záměnou vodíku
ze sloučenin typu prvekx – vodíky