Hyomandibula (latinsky os hyomandibulare), z řec. hyoeides – ypsilonovitý (υ), a mandibula – čelistní kost, je shluk kostí, který tvoří horní[1] a nejvýznamnější součást původního jazylkového (hyoidního)žaberního obloukuobratlovců.[2] U vodních obratlovců připojuje čelisti ke zbytku lebky. U suchozemských obratlovců začala hyomandibula sloužit rovněž k přenosu zvukových vln k orgánům sluchu a tato funkce se po přestavbě lebky stala primární: v evoluci totiž z hyomandibuly vznikl třmínek (stapes) ve středoušní dutině.[1][3][4]
↑KARDONG, Kenneth V. Vertebrates: Comparative Anatomy, Function, Evolution. 5. vyd. [s.l.]: The McGraw−Hill Companies, 2009. S. 238–239.
↑CLACK, J. A. Earliest known tetrapod braincase and the evolution of the stapes and fenestra ovalis. , Published online: 02 June 1994;. 1994-06-02, s. 392-394. ISSN${footerJournalISSN}. DOI10.1038/369392a0.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑LOMBARD, R. Eric, John R. Bolt. Evolution of the tetrapod ear: an analysis and reinterpretation. Biological Journal of the Linnean Society. 1979, s. 19–76. Dostupné online [cit. 2012-06-13]. ISSN1095-8312. DOI10.1111/j.1095-8312.1979.tb00027.x.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.