Hyperkonjugace

Hyperkonjugace nastává při spojení alkylových skupin s násobnou vazbou. σ-vazby se mohou částečně chovat jako volné elektronové páry, které se konjugují se sousední vazbou π. Dochází ke zkrácení jednoduché vazby C-C v sousedství násobné vazby, tím se zvýší energie a stabilita jednoduché vazby. Velikost hyperkonjugace roste s počtem vodíku na uhlíku vedle násobné vazby.

Vliv na chemické vlastnosti

Hyperkonjugace ovlivňuje několik důležitých vlastností:^[1] ^[2]

Vazebná délka: Hyperkonjugace je jedním z klíčových faktorů odpovědných za zkrácení vazby σ. Například vazba C-C v buta-1,3-dienu má délku 146 pm, což je podstatně méně než 154 pm u nasycených uhlovodíků.
Dipólový moment: Velký nárůst dipólového momentu 1,1,1-trichlorethanu ve srovnání s chloroformem lze vysvětlit hyperkonjugací.
Slučovací teplo hyperkonjugovaných molekul je vyšší než součet vazebných energií a hydrogenační teplo vztažené na jednu dvojnou vazbu je nižší než hydrogenační teplo ethenu.
Stabilitu karbokationtů:

(CH₃)₃C⁺ > (CH₃)₂CH⁺ > (CH₃)CH₂⁺ > CH₃⁺

Reference

↑ DEASY, C.L. Hyperconjugation. Chem. Rev.. 1945, roč. 36, čís. 2, s. 145–155. doi:10.1021/cr60114a001. (anglicky)
↑ DEWAR, M.J.S.; SCHMEISING, H.N. A re-evaluation of conjugation and hyperconjugation: The effects of changes in hybridisation on carbon bonds. Tetrahedron. 1959, roč. 5, čís. 2–3, s. 166–178. doi:10.1016/0040-4020(59)80102-2. (anglicky)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] DEASY, C.L. Hyperconjugation. Chem. Rev.. 1945, roč. 36, čís. 2, s. 145–155. doi:10.1021/cr60114a001. (anglicky)

[2] DEWAR, M.J.S.; SCHMEISING, H.N. A re-evaluation of conjugation and hyperconjugation: The effects of changes in hybridisation on carbon bonds. Tetrahedron. 1959, roč. 5, čís. 2–3, s. 166–178. doi:10.1016/0040-4020(59)80102-2. (anglicky)

[1]

[2]