Háček (ˇ, též karon[1]) je diakritické znaménko, které se kromě češtiny používá také ve slovenštině (mäkčeň), slovinštině (strešica), chorvatštině a srbštině (kvaka nebo kvačica), litevštině, lotyštině a v některých ugrofinských jazycích, například estonštině (katus) a finštině (hattu). Své uplatnění má také v siouxštině.
U českých a slovenských písmen ď, ť, ľ a Ľ má háček odlišný tvar, nazývá se klička a vypadá podobně jako apostrof.
V češtině se háčkem označuje změkčení (palatalizace) písmene, např. sídlo [si:dlo]IPA → šídlo [ʃi:dlo]IPA.
Háček se vyvinul z tečky, kterou jako novotu pro nahrazení spřežkového psaní palatalizovaných souhlásek psaných "sz", "cz", "rz", "zz" zavedl reformátor Jan Hus jako tzv. punctus rotundus (mylně překládáno jako krátké nabodeníčko[pozn. 1]), postupně se ale pro rozlišení od čárky (gracilis virgula – nesprávně dlouhé nabodeníčko) začala psát jako vodorovná čárka a háček, který se ustálil. Z češtiny jej pak převzaly ostatní výše uvedené národy. Polština oproti tomu převzala původní podobu tečky, a to jen jako "ż" (hláska podobná tvrdšímu českému ž), a háček nepřijala.
Samotný znak háček má v Unicode kód U+02C7, v kombinující verzi U+030C (U+032C je pak kombinující háček pod písmenem).
Základní znak | Velké | Unicode | Malé | Unicode |
---|---|---|---|---|
A | Ǎ | U+01CD | ǎ | U+01CE |
C | Č | U+010C | č | U+010D |
D | Ď | U+010E | ď | U+010F |
DZ | DŽ | U+01C4 | dž | U+01C6 |
Dz | Dž | U+01C5 | dž | U+01C6 |
E | Ě | U+011A | ě | U+011B |
G | Ǧ | U+01E6 | ǧ | U+01E7 |
H | Ȟ | U+021E | ȟ | U+021F |
I | Ǐ | U+01CF | ǐ | U+01D0 |
J | — | — | ǰ | U+01F0 |
K | Ǩ | U+01E8 | ǩ | U+01E9 |
L | Ľ | U+013D | ľ | U+013E |
N | Ň | U+0147 | ň | U+0148 |
O | Ǒ | U+01D1 | ǒ | U+01D2 |
R | Ř | U+0158 | ř | U+0159 |
S | Š | U+0160 | š | U+0161 |
Ṡ | Ṧ | U+1E66 | ṧ | U+1E67 |
T | Ť | U+0164 | ť | U+0165 |
U | Ǔ | U+01D3 | ǔ | U+01D4 |
Ü | Ǚ | U+01D9 | ǚ | U+01DA |
Z | Ž | U+017D | ž | U+017E |
Ʒ | Ǯ | U+01EE | ǯ | U+01EF |