Hévíz
| Hévíz | |
|---|---|
 Ulice v Hévízu | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°47′26″ s. š., 17°11′4″ v. d. |
| Časové pásmo | +1 |
| Stát |  Maďarsko |
| Župa | Zala |
| Okres | Keszthely |
| Region | Západní Zadunají |
  Hévíz | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 8,31 km² |
| Počet obyvatel | 4 643 (2015) |
| Hustota zalidnění | 558,7 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Gábor Papp |
| Vznik | 1328 |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Kossuth Lajos u. 18380 Hévíz |
| Telefonní předvolba | (+36) 83 |
| PSČ | 8380 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hévíz je město v jihozápadním Maďarsku, ležící v okresu Keszthely v župě Zala. Žije zde 4 634 obyvatel.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Hévíz leží západně od Balatonu a severně od Kis-Balatonu, severozápadně od Keszthely, východně od Hévíz v okrese Keszthely v župě Zala asi 8 km od okresního města Keszthely ležícího u jezera Balaton , 36 km od župního města Zalaegerszeg a 220 km od hlavního města Budapešť.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Historie místa sahá až do pravěku. Léčebné účinky lázní byly zřejmě známé již starým Římanům, což naznačují římské mince nalezené v jezeře. Během stěhování národů jej využívaly i slovanské a germánské kmeny.
První písemný záznam pochází z roku 1328, kdy je místo latinsky zmíněno jako Locus vulgariter Hewyz dictus (v překladu Místo obecně zvané Hewyz).
Význam
[editovat | editovat zdroj]
Město je známé a významné jezerem Hévízi-tó, největším termálním jezerem v Evropě, používaným k lázeňským účelům.
Jezero o rozloze 4,4 hektarů je napájeno v hloubce 38 metrů termálním pramenem, obsahujícím sloučeniny síry, radia a nerostných látek, tak mohutným že celý obsah jezera se během 72 hodin zcela vymění. Voda je v zimě 23–25 °C teplá, v létě dosahuje až 33–36 °C a neustále proudí jednak pomalu zleva doprava a zároveň zdola nahoru, jelikož zde působí zdvih teplé vody a ochlazená klesá a odtéká.
Hévízské jezero vzniklo stejně jako Balaton před 20–22 tisíci lety.
Původ Hévízského jezera spadá do doby, kdy se formovaly čedičové vrchy v okolí Balatonu i samotný Balaton. Ke konci panonského období se totiž v dnešním Zadunají utvářely vulkány. V důsledku sopečné činnosti nejprve vytryskly na povrch horké prameny, jako například pramen Őshévíz. Archeologické objevy svědčí o tom, že tato oblast byla osídlena již na konci doby kamenné. Krom toho se nám z různých období dochovala celá řada legend o léčivých účincích zdejších vod.
Podle památek z dob starověkého Říma se v místě dnešního Hévízu nacházela osada již před 2 000 lety, co je však ještě překvapivější, je skutečnost, že podle vzorků vody odebraných po objevení pramenné jeskyně bylo stáří studené vody z pramene stanoveno na 8 000 let, zatímco v případě teplé léčivé vody až na 12 000 let.
Co vidět v Hévízu
[editovat | editovat zdroj]
Římské dědictví
Kostel z doby Arpádovců ze 13. století
Kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova
KALVÍNSKÝ A EVANGELICKÝ KOSTEL
Nejnovější hévízský kostel je pojmenován podle ikony Matky Boží „Životodárný pramen“.
Římskokatolický kostel Ducha svatého
Flavius a jeho chůva
Suchý Kneippův chodník
Socha psa aneb plastika Brána domova
Socha srny
Muzeum Egregy
Pěší stezka „Věky a vína“
Nejbližší římské památky – Fenékpuszta neboli Valcum
Hlavní vchod do Jezerních lázní, sochy cherubínů
Promenáda Dr. Vilmose Schulhofa, historické budovy z 19. století
Náměstí Festeticsů, 3D model Jezerních lázní
Farmářské trhy Hévíz
Vinice Egregy
NAUČNÁ STEZKA A BĚŽECKÝ - OKRUH LEKNÍN (TAVIRÓZSA) Rozhledna v korunách stromů
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Poblíž města se nachází mezinárodní letiště Hévíz–Balaton a silnice č. 760.
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Pjatigorsk, Rusko
Kuej-lin, Čína
Čazma, Chorvatsko
Šarm aš-Šajch, Egypt
Ustrzyki Dolne, Polsko
Fethiye, Turecko
Pfungstadt, Německo- Herbstein, Německo
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hévíz na maďarské Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hévíz na Wikimedia Commons - Oficiální stránky (maďarsky) (anglicky) (německy)
- Hévíz Virtuální Prohlídka - sférický panoramatický snímek, Hévíz Video Portál (maďarsky) (anglicky)
