IAR 37

IAR 37
IAR 37
IAR 37
UrčeníPrůzkumný letoun
VýrobceIndustria Aeronautică Română
ŠéfkonstruktérElie Carafoli
První let1937
UživatelRumunské letectvo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

IAR 37 byl rumunský jednomotorový, třímístný dvouplošník určený k průzkumu a lehkému bombardování.

Vznik

[editovat | editovat zdroj]

Letoun byl vyvinutý firmou Industria Aeronautică Română v Brašově v roce 1937. Jako první byl zkonstruován prototyp IAR 37. Trup letadla byl z ocelových trubek s plátěným potahem. Křídla pak byla převážně dřevěná. K pohonu byl použit rumunský čtrnáctiválcový dvouhvězdicový motor IAR K14-II C32 vyráběný jako licenční kopie francouzského motoru Gnome-Rhône 14K o 870 k. Letoun byl třímístný. Pilot seděl vpředu, za ním pak pozorovatel, který byl zároveň i bombometčík a obsluhoval rádio a kulomet Browning PWU ráže 7,92 mm střílející dolů se zásobou 300 nábojů. Třetím členem posádky byl střelec usazený v zadní horní části a ovládající kulomet ráže 7,92 mm, který měl zásobu na 600 nábojů. V horním křídle byly umístěny dva kulomety PWU se 700 náboji. Závěsy pro pumy byly umístěny pod spodním křídlem a mohly nést osm padesátikilových nebo šest stokilových pum.

Vývoj

[editovat | editovat zdroj]

IAR 37 poprvé vzlétl v roce 1937 pilotován M. Manolescem. Dosáhl rychlosti 335 km/h. V roce 1938 pak začala jeho sériová výroba v počtu 50 strojů.

V roce 1939 byla postavena menší série IAR 38, z nichž první byl zalétán 12. ledna 1939. Oproti předchozí verzi měl tento letoun o něco větší rozměry a byl vybaven německým devítiválcovým hvězdicovým motorem BMW 132 o 700 k.

Konečná varianta IAR 39 se ve větším počtu začala stavět v letech 1939 až 1940. Letoun byl osazen motorem IAR K14-IV C32 o 870 k. Byl vybaven jedním pevným kulometem Browning PWU ráže 7,92 mm a dvěma pohyblivými kulomety MG 15 ráže 7,92 mm. Letoun mohl nést 24 pum po 12 Kg nebo mohl být vybaven schránkami, do kterých byly umístěny tři zápalné granáty.

Ve spolupráci s pozemními silami se letouny IAR 39 účastnily osvobozování na území Maďarska, Slovenska a České republiky.

Varianty

[editovat | editovat zdroj]
IAR 37
Motor IAR K14-II C32.
IAR 38
Motor BMW 132.
IAR 39
Motor IAR K14-IV C32.
IAR 39A
Vyráběný v licenci u Societatea pentru exploatări tehnice v Bukurešti.

Specifikace

[editovat | editovat zdroj]

Údaje dle[1]

Technické údaje

[editovat | editovat zdroj]
  • Osádka:
  • Rozpětí: 12,22 m IAR 37 / 13,20 m IAR 38 / 13,10 m IAR 39
  • Délka: 9,50 m IAR 37 / 9,56 m IAR 38 / 9,60 m IAR 39
  • Výška: 3,97 m IAR 37 / 3,80 m IAR 38 / 3,99 m IAR 39
  • Nosná plocha: 35,70 m² IAR 37 / 40,30 m² IAR 38 / 40,30 m² IAR 39
  • Hmotnost prázdného letounu: 2219 kg IAR 37 / 2300 kg IAR 38 / 2177 kg IAR 39
  • Vzletová hmotnost: 3459 kg IAR 37 / 3100 kg IAR 38 / 3085 kg IAR 39
  • Pohonná jednotka:

Výkony

[editovat | editovat zdroj]
  • Maximální rychlost: 335 km/h IAR 37 / 310 km/h IAR 38 / 336 km/h IAR 39
  • Dostup: 8000 m IAR 37 / 7000 m IAR 38 / 8000 m IAR 39
  • Dolet: 650 km IAR 37 / 680 km IAR 38 / 660 km IAR 39
  • Výstup na výšku 3000 m: 5,5 min
  • Výstup na výšku 4000 m: 8,5 min


Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Němeček, Václav. IAR - 39. Letectví a kosmonautika. 1971, roč. 47., čís. 24, s. 32.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]