Iljušin Il-114

Il-114
RADAR Il-114-100
RADAR Il-114-100
Určenídopravní letoun
PůvodSovětský svaz
Rusko/ Uzbekistán
VýrobceZprvu: TAPO
Obnova: VASO spolu s MiGem[1]
Konstruktérská skupinaIljušin
První let29. března 1990
Zařazenosrpen 1998 (Uzbekistan Airways[2][3])
UživatelUzbekistan Airways (dříve)
Vyborg Airlines (dříve)
Výroba1992–2012; 2016–dosud
Vyrobeno kusů20
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Iljušin Il-114 je ruský turbovrtulový dopravní letoun pro regionální tratě. Zamýšlen byl jako náhrada zastaralých letounů Antonov An-24, vzlet prvního prototypu se uskutečnil 29. března 1990 a dosud vzniklo 20 strojů.[4]

Poté nastala krize ruského průmyslu, která se dotkla i vývoje nových letadel a po havárii prototypu roku 1993 byl tento vývoj zastaven. Zkoušky se znovu rozběhly až na konci roku 1994 a roku 1997 byl letoun schválen do provozu. Výroba Il-114 byla v červenci 2012 dočasně pozastavena, šestý a poslední letoun byl dodán Uzbekistan Airlines dne 24. května 2013. V roce 2016 společnost uvedla, že výroba bude znovu zahájena s výhradně ruskými díly s novým prvním letem v roce 2019 a prvním letadlem v komerčním provozu v roce 2021.[5][6] Rozhodnutí ukončit výrobu je v souladu s rozhodnutím uzbecké vlády převést továrnu v Taškentu na jiné výrobní linky (jmenovitě konstrukční jednotky, výrobky pro domácnost, náhradní díly pro automobily a zemědělskou techniku), a to navzdory ruskému zájmu o zachování výrobní linky a údajně vysoké poptávce po letounu. Toto bylo přeloženo v oznámení zástupce závodu z října 2013, že výroba má být obnovena poté, co továrna vyřeší finanční záležitosti a také kvůli zájmu „ruské strany“.[7][8]

Il-114 společnosti Vyborg Airlines, 2007

V červnu 1986 začala OKB Iljušin pracovat na náhradě za Antonov An-24, z nichž velké množství zůstávalo u Aeroflotu v provozu. Sovětské ministerstvo leteckého průmyslu stanovilo požadavky na náhradu An-24, včetně schopnosti přepravit 60 cestujících na vzdálenost 1 000 kilometrů (620 mil) při rychlosti 500 kilometrů za hodinu (310 mph), při nižší spotřebě paliva než jeho předchůdce a zachování schopnosti operovat z špatně vybavených letišť s nezpevněnými přistávacími dráhami.[9][10][11] Očekávalo se, že vývoj nového letadla bude relativně jednoduchý, první let byl naplánován na rok 1989, se vstupem do služby v roce 1992.

Il-114 je dolnoplošník se dvěma turbovrtulovými motory a převážně kovovým drakem. Kompozitní materiály byly použity u nestrukturálních částí. Letoun je poháněn dvěma turbovrtulovými motory Klimov TV7-117S, pohánějící šestilisté vrtule. Podvozek je zatahovací s příďovým kolem, zatímco na křídlech jsou namontovány dvouštěrbinové klapky na odtokových hranách. Na rozdíl od předešlých sovětských dopravních letadel, která měla početnou letovou posádku, si Il-114 už vystačí s dvoučlennou posádkou, která je vybavena elektronickými letovými přístroji. Letoun pojme až 64 cestujících, přičemž zavazadla cestujících jsou přepravována v oddílech v přední a zadní části trupu, nikoli pod podlahou.

První prototyp uskutečnil svůj první let z letiště Žukovskij 29. března 1990. Vývoj byl zpomalen technickými problémy (včetně zpoždění s motory TV7-117) a organizačními a finančními problémy spojenými s rozpadem Sovětského svazu, přičemž Il-114 měl být v brzké době vyroben v Taškentském závodě v nezávislém Uzbekistánu. Druhý prototyp vzlétl až 24. prosince 1991. Tento druhý prototyp havaroval a 5. července 1993 zahynulo sedm z devíti lidí na palubě, což způsobilo, že se ruská vláda stáhla z financování Il-114, ačkoli konstrukční kancelář pokračovala ve vývoji z vlastních zdrojů. Il-114 nakonec získal certifikaci letové způsobilosti dne 26. dubna 1997.

Nehody a incidenty

[editovat | editovat zdroj]
  • 5. července 1993 utrpěl zkušební exemplář Iljušin Il-114 havárii během testování na letišti Žukovskij kvůli chybě posádky, když nebyl dodržen protokol pro rozběh motoru před vzletem a oba motory se během stoupání zastavily. Zahynulo 5 z 9 členů posádky.[12]
  • 5. prosince 1999 utrpěla nákladní verze Iljušinu Il-114 při testování na letišti Domodědovo havárii, při níž zahynulo pět lidí a dva byli zraněni.[13]

Specifikace (Il-114)

[editovat | editovat zdroj]

Technické údaje

[editovat | editovat zdroj]
  • Posádka: 2
  • Kapacita: 64 cestujících
  • Délka: 26,88 m
  • Rozpětí: 30,00 m
  • Výška: 9,19 m
  • Plocha křídel: 81,9 m²
  • Štíhlost křídla: 11:1
  • Hmotnost prázdného letadla: 15 000 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 23 500 kg
  • Kapacita paliva: 8,780 l (1 931 imp gal; 2 319 US gal)
  • Pohonná jednotka:turbovrtulový motor Klimov TV7-117S, každý o výkonu 1 839 kW (2 466 hp)
  • Maximální rychlost: 500 km/h (310 mph, 270 kn)
  • Cestovní rychlost: 470 km/h (290 mph, 250 kn)
  • Dolet: 1 000 km (620 mi, 540 nmi) s 64 cestujícími
  1. Константин Михайлов. В Воронеже завершили установку первых стапелей сборки агрегатов центроплана Ил-114 [online]. Newinform [cit. 2019-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-07-05. 
  2. Uzbekistan Airways takes first production Il-114 turboprop [online]. Reed, 1998-08-12 [cit. 2014-12-26]. Dostupné online. 
  3. Ilyushin IL-114 [online]. [cit. 2014-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 20 December 2014. 
  4. Data Bank [online]. Aero transport [cit. 2011-09-28]. Dostupné online. 
  5. Russia's new IL-114 aircraft, totally of domestic production, to take off in 2019 [online]. 2016-10-04 [cit. 2017-03-17]. Dostupné online. 
  6. Assembly of Il-114 to be launched at MiG facility [online]. 30 January 2017 [cit. 2017-03-17]. Dostupné online. 
  7. Ever. Last Il-114 delivered? [online]. [cit. 2014-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 October 2014. 
  8. Uzbekistan plans to resume the assembly of Il-114 aircraft [online]. [cit. 2014-12-23]. Dostupné online. 
  9. Postlethwaite 1990, pp. 100–101.
  10. Duffy 1997, pp. 242–243.
  11. Gordon, Komissarov and Komissarov 2004, p. 352.
  12. Aircraft Accident Ilyushin 114 RA-54001 [online]. Aviation Safety Network. Dostupné online. 
  13. Aircraft Accident Ilyushin 114T UK-91004 [online]. Aviation Safety Network. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]