Il-114 | |
---|---|
RADAR Il-114-100 | |
Určení | dopravní letoun |
Původ | Sovětský svaz Rusko/ Uzbekistán |
Výrobce | Zprvu: TAPO Obnova: VASO spolu s MiGem[1] |
Konstruktérská skupina | Iljušin |
První let | 29. března 1990 |
Zařazeno | srpen 1998 (Uzbekistan Airways[2][3]) |
Uživatel | Uzbekistan Airways (dříve) Vyborg Airlines (dříve) |
Výroba | 1992–2012; 2016–dosud |
Vyrobeno kusů | 20 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Iljušin Il-114 je ruský turbovrtulový dopravní letoun pro regionální tratě. Zamýšlen byl jako náhrada zastaralých letounů Antonov An-24, vzlet prvního prototypu se uskutečnil 29. března 1990 a dosud vzniklo 20 strojů.[4]
Poté nastala krize ruského průmyslu, která se dotkla i vývoje nových letadel a po havárii prototypu roku 1993 byl tento vývoj zastaven. Zkoušky se znovu rozběhly až na konci roku 1994 a roku 1997 byl letoun schválen do provozu. Výroba Il-114 byla v červenci 2012 dočasně pozastavena, šestý a poslední letoun byl dodán Uzbekistan Airlines dne 24. května 2013. V roce 2016 společnost uvedla, že výroba bude znovu zahájena s výhradně ruskými díly s novým prvním letem v roce 2019 a prvním letadlem v komerčním provozu v roce 2021.[5][6] Rozhodnutí ukončit výrobu je v souladu s rozhodnutím uzbecké vlády převést továrnu v Taškentu na jiné výrobní linky (jmenovitě konstrukční jednotky, výrobky pro domácnost, náhradní díly pro automobily a zemědělskou techniku), a to navzdory ruskému zájmu o zachování výrobní linky a údajně vysoké poptávce po letounu. Toto bylo přeloženo v oznámení zástupce závodu z října 2013, že výroba má být obnovena poté, co továrna vyřeší finanční záležitosti a také kvůli zájmu „ruské strany“.[7][8]
V červnu 1986 začala OKB Iljušin pracovat na náhradě za Antonov An-24, z nichž velké množství zůstávalo u Aeroflotu v provozu. Sovětské ministerstvo leteckého průmyslu stanovilo požadavky na náhradu An-24, včetně schopnosti přepravit 60 cestujících na vzdálenost 1 000 kilometrů (620 mil) při rychlosti 500 kilometrů za hodinu (310 mph), při nižší spotřebě paliva než jeho předchůdce a zachování schopnosti operovat z špatně vybavených letišť s nezpevněnými přistávacími dráhami.[9][10][11] Očekávalo se, že vývoj nového letadla bude relativně jednoduchý, první let byl naplánován na rok 1989, se vstupem do služby v roce 1992.
Il-114 je dolnoplošník se dvěma turbovrtulovými motory a převážně kovovým drakem. Kompozitní materiály byly použity u nestrukturálních částí. Letoun je poháněn dvěma turbovrtulovými motory Klimov TV7-117S, pohánějící šestilisté vrtule. Podvozek je zatahovací s příďovým kolem, zatímco na křídlech jsou namontovány dvouštěrbinové klapky na odtokových hranách. Na rozdíl od předešlých sovětských dopravních letadel, která měla početnou letovou posádku, si Il-114 už vystačí s dvoučlennou posádkou, která je vybavena elektronickými letovými přístroji. Letoun pojme až 64 cestujících, přičemž zavazadla cestujících jsou přepravována v oddílech v přední a zadní části trupu, nikoli pod podlahou.
První prototyp uskutečnil svůj první let z letiště Žukovskij 29. března 1990. Vývoj byl zpomalen technickými problémy (včetně zpoždění s motory TV7-117) a organizačními a finančními problémy spojenými s rozpadem Sovětského svazu, přičemž Il-114 měl být v brzké době vyroben v Taškentském závodě v nezávislém Uzbekistánu. Druhý prototyp vzlétl až 24. prosince 1991. Tento druhý prototyp havaroval a 5. července 1993 zahynulo sedm z devíti lidí na palubě, což způsobilo, že se ruská vláda stáhla z financování Il-114, ačkoli konstrukční kancelář pokračovala ve vývoji z vlastních zdrojů. Il-114 nakonec získal certifikaci letové způsobilosti dne 26. dubna 1997.