Incel

Památník obětem útoků v Torontu, které spáchal Alek Minassian, prokázaný člen subkultury incelů.[1]
Prezident Barack Obama se vyjadřuje k útoku v Oregonu, jejž měl údajně spáchat jeden z členů subkultury.[2]

Incel je severoamerická subkultura, jejíž členy spojuje nemožnost navázat sexuální či romantické vztahy.[3]

Výraz incel je zkratka anglického spojení involuntary celibate, česky „nedobrovolný celibát“, a označuje skupinu lidí, které spojuje pocit zklamání, misantropie, misogynie, rasismus a odpor k sexuálně úspěšným mužům.[4] Příčinou těchto pohnutek je často neustálé odmítání ze strany žen, tedy nucení k celibátu, s čímž souvisí pocit méněcennosti.[5] Tato subkultura je téměř výhradně mužská a heterosexuální, ačkoliv na původním vzniku hnutí se měla údajně podílet žena.[6] Zdroje týkající se rasového složení příslušníků se liší,[7] mnohé zdroje však komunitu popisují jako převážně bělošskou.[8][9][10] Jedná se o skupinu monitorovanou jako součást internetového ekosystému, který má údajně podporovat patriarchální extremismus.[11] Sarah Boyd dává subkulturu incelů do spojitosti s toxickým přeobrazením maskulinity, takzvanou toxickou maskulinitou, jejíž nedosažení a nenaplňování má v členech komunity vyvolávat pocity frustrace a méněcennosti, které se pak projevují právě v misogynii nebo sklonu k násilí.[12]

Počátkem roku 2018 začala být ideologie incelů ze strany americké státní správy a odborníků na extremismus označována jako „teroristická“.[13][14][15] Stalo se tak v reakci na řadu útoků a masových vražd, které jsou členům subkultury připisovány.[16][17] Mezi nejvýznamnější z nich patří útok Elliota Rodgera, který 23. května 2014 v Kalifornii zabil šest lidí a dalších čtrnáct zranil, přičemž k útoku použil nůž, pistoli a automobil. Krátce předtím nahrál video a sepsal manifest, ve kterém se zpovídal ze své nenávisti k ženám a sexuální frustrace.[18][19] Rodger je ostatními členy skupiny považován za mučedníka,[9] podobně jako George Sodini (v roce 2009 zavraždil tři ženy a dalších devět lidí zranil)[20] nebo Stephen Paddock (bez jasného motivu v roce 2017 zabil 58 lidí a dalších 815 zranil).[11] Několik členů subkultury se tímto činem nechalo inspirovat, což vedlo k dalším útokům, jež jsou skupině připisovány. Dohromady si útoky prokázaných členů subkultury vyžádaly minimálně 61 obětí.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Samotář, který křičel 'Zastřel mě'. Co víme o Aleku Minassianovi, podezřelém z útoku v Torontu?. Český rozhlas [online]. 2018-04-24 [cit. 2018-12-16]. Dostupné online. 
  2. ↑ LINDSAY, Robert A. Another Incel Goes ER (Elliot Rodger), Shoots up College, 10 Dead, 7 Wounded. Beyond Highbrow - Robert Lindsay [online]. 2015-10-02 [cit. 2018-12-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-15. (anglicky) 
  3. ↑ TAUB, Amanda. On Social Media’s Fringes, Growing Extremism Targets Women (Published 2018). The New York Times. 2018-05-09. Dostupné online [cit. 2021-01-16]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  4. ↑ KAŠPÁREK, Michal. Incel inside. Finmag.cz [online]. 2018-05-14 [cit. 2018-12-16]. Dostupné online. 
  5. ↑ ŠRAJBROVÁ, Markéta. Hnutí sexuálně frustrovaných mužů hierarchií připomíná počátky teroristických skupin, říká expert. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-05-13 [cit. 2018-12-16]. Dostupné online. 
  6. ↑ LING, Justin. The ‘incel’ community and the dark side of the internet. The Globe and Mail [online]. 2018-04-14 [cit. 2020-02-18]. Dostupné online. 
  7. ↑ JAKI, Sylvia; DE SMEDT, Tom; GWÓŹDŹ, Maja; PANCHAL, Rudresh; ROSSA, Alexander; DE PAUW, Guy. Online Hatred of Women in the Incels.me Forum: Linguistic Analysis and Automatic Detection. Journal of Language Aggression and Conflict [online]. 2019-07-18 [cit. 2020-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-01-05. 
  8. ↑ HOFFMAN, Bruce; WARE, Jacob; SHAPIRO, Ezra. Assessing the Threat of Incel Violence. Studies in Conflict & Terrorism. 2020-07-02, roč. 43, čís. 7, s. 565–587. Dostupné online [cit. 2021-01-16]. ISSN 1057-610X. DOI 10.1080/1057610X.2020.1751459. 
  9. ↑ a b After Toronto attack, online misogynists praise suspect as ‘new saint’. NBC News [online]. [cit. 2021-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ OHLHEISER, Abby. Inside the online world of ‘incels,’ the dark corner of the Internet linked to the Toronto suspect. The Washington Post [online]. 2018-05-18 [cit. 2018-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  11. ↑ a b JANIK, Rachel. "I laugh at the death of normies": How incels are celebrating the Toronto mass killing. Southern Poverty Law Center [online]. 2018-04-24 [cit. 2018-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ BOYD, Sarah; WALKER, Michael; LEWIS, Stephen. Incel Hate Speech and the Damage of Toxic Masculinity. 1. vyd. Arizona: Arizona State University, 2019. 46 s. (Academic Year 2018-2019). Dostupné online. 
  13. ↑ DIBRANCO, Alex. Male Supremacist Terrorism as a Rising Threat. International Centre for Counter-terrorism – The Hague [online]. 2020-02-10 [cit. 2020-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-20. 
  14. ↑ HEGER, Luboš. „Povstání Incelu začalo!“ napsal vrah v Torontu. Co je to Incel a proč zabíjí?. Flowee [online]. 2018-04-28 [cit. 2018-12-16]. Dostupné online. 
  15. ↑ WRIGHT, Matthew. Texas officials call Incels an 'emerging domestic terrorist threat' and warn of a possible 'rebellion' by involuntary celibate men spurred on by their perceived rejection by women. Daily Mail [online]. 2020-01-15 [cit. 2020-02-18]. Dostupné online. 
  16. ↑ ZIMMER, Ben. How ‘incel’ got hijacked. Politico [online]. 2018-05-13 [cit. 2018-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Vraždící řidič z Toronta měl problém se ženami, ukazuje poslední vzkaz. iDNES.cz [online]. 2018-04-25 [cit. 2018-12-16]. Dostupné online. 
  18. ↑ DEWEY, Caitlin. Inside the ‘manosphere’ that inspired Santa Barbara shooter Elliot Rodger. The Washington Post [online]. 2014-05-27 [cit. 2018-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ DUKE, Alan. Five revelations from the 'twisted world' of a 'kissless virgin'. CNN [online]. 2014-05-28 [cit. 2018-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ WOOLF, Nicky. 'PUAhate' and 'ForeverAlone': inside Elliot Rodger's online life. The Guardian [online]. 2014-05-30 [cit. 2018-12-16]. Dostupné online. ISSN 0261-3077. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]