Indikátor

Indikátor (z lat. indicare, ukazovat; od index, ukazováček) znamená obecně ukazatel, ne ovšem ukazatel směru.

Slovo indikátor se užívá ve více významech:

Zařízení, které umožňuje sledovat nebo odečítat okamžitý stav nějakého systému, hodnotu důležité veličiny a podobně. Indikace může být analogová ručkou na stupnici nebo digitální na číslicovém displeji, pomocí svítících diod (LED) a pod.
- ručička – ukazatel času na ciferníku hodin, též ručka, rafij, rafička
- Ve strojírenství citlivé délkové a porovnávací měřidlo („hodinky“).
- V radiotechnice indikátor naladění – elektronka se zelenavým stínítkem nebo ručkové měřidlo, udávající sílu přijímaného signálu.
- U parních strojů měřič tlaku ve válci. Viz indikátorový diagram.

Acidobazický indikátor – látka, která změnou barvy indikuje jinak nepozorovatelnou veličinu, například kyselost / zásaditost prostředí.

Viditelný jev, který indikuje těžko pozorovatelné společenské změny, případně umožňuje jiné jevy předvídat. „Pouliční nepokoje jsou indikátorem napětí ve společnosti.“

Bioindikátor – rostlinný nebo živočišný druh, citlivý na určité podmínky prostředí. Tak kanár „indikuje“ přítomnost důlních plynů v uhelných dolech.

indikátor (matematika) je pojem užívaný v matematice pro označení charakteristické funkce množiny

Odkazy