Ingenuus[1] byl uzurpátor římského trůnu, který se asi v létě roku 260[2] vzbouřil proti císaři Gallienovi v Sirmiu.[3] Před svou císařskou proklamací zastával funkci správce Panonie.[4]
Vzpoura, kterou podnítil, trvala patrně jen několik týdnů, protože jako císař ani nestihl vyrazit emisi vlastních mincí – jeden z atributů vlády. Císař Gallienus ho porazil za pomoci těžké jízdy vedené Aureolem v bitvě u Mursy[5] a Ingenuus na útěku zahynul (buď spáchal sebevraždu, nebo byl usmrcen).[6] Jeho přívržence Gallienovi vojáci krutě ztrestali, aniž jim v tom někdo mohl zabránit.[7]
- ↑ Většina pramenů uvádí uzurpátora pod tímto jménem, jen Aurelius Victor 33, 2 má Ingebus a Orosius 7, 22, 10 Genuus.
- ↑ Datace do roku 258, dochovaná v Historii Augustě, Tyranni triginta 9, 1 (Tusco et Basso consulibus), je sporná jako téměř veškerá chronologie tohoto pozdně antického souboru biografií. Dnes se obecně nepřijímá. Viz Dietmar Kienast, Römische Kaisertabelle, Darmstadt 1996, s. 223.
- ↑ Polemius Silvius, in Chronica minora 1, 521, 45.
- ↑ Aurelius Victor 33, 2 (Ingebum, quem curantem Pannonios); Historia Augusta, Tyranni triginta 9, 1 (Ingenuus, qui Pannonias tunc regebat).
- ↑ Aureola zmiňuje Zonaras 12, 24, Mursu Aurelius Victor 33, 2, Eutropius 9, 8, 1 a Orosius 7, 22, 10. Zonaras (12, 24) tvrdí, že se bitva strhla u Sirmia.
- ↑ Podle Zonara 12, 24 byl Ingenuus zabit vlastní gardou, podle Historie Augusty, Tyranni triginta 9, 4 se prý sám utopil, aby se nedostal do Gallienových rukou.
- ↑ Historia Augusta, Tyranni triginta 9, 3 přičítá všechnu vinu na masakru Gallienovi, Anonymus post Dionem, frg. 5, 2 naopak tvrdí (asi objektivněji), že císař chtěl zabíjení zabránit.
- FITZ, Jenő. Ingenuus et Régalien. Brusel: Latomus, 1966. 71 s. (francouzsky)