Islámský emirát Afghánistán (2021–současnost)

Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Podívejte se též na diskusní stránku, zda tam nejsou náměty k doplnění. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.

---

Komentář: neúplné a dnes již zastaralé informace z roku 2021

Je navrženo začlenění celého obsahu tohoto článku do článku Afghánistán.

Odsud tam pak má vést přesměrování. K návrhu se můžete vyjádřit v diskusi.

---

Komentář k návrhu: Od roku 2021 se tento článek nijak nerozšířil a v podstatě je duplikátem (stejný obsah) obecného článku pojednávajícím o Afghánistánu. Tento měl podrobněji pojednávat o politické situaci v zemi, ale tyto informace nejsou přístupné, článek tak nelze dál smysluplně rozšiřovat. Byl vytvořen a ponechán také v domnění, že vláda Tálibánu s jejím mezinárodně neuznaným emirátem budou jen dočasnou kapitolou země. K žádné změně však doposud nedošlo a článek se stal zbytečným.

Je navrženo začlenění celého obsahu tohoto článku do článku Dějiny Afghánistánu.

Odsud tam pak má vést přesměrování. K návrhu se můžete vyjádřit v diskusi.

---

Komentář k návrhu: Logické sloučení s tímto článkem.

Tento článek je o mezinárodně neuznaném státu a islamistickém režimu založeném v roce 2021. O zaniklém emirátu z let 1996–2001 pojednává článek Islámský emirát Afghánistán (1996–2001).

Afghánský islámský emirát د افغانستان اسلامي امارت (paštsky) Da Afġānistān Islāmī Amārāt امارت اسلامی افغانستان (darí) Imārat-i Islāmī-yi Afġānistān
vlajka znak
Hymna دا د باتورانو کور („Toto je domov odvážných“)
Geografie
Poloha Afghánistánu
Hlavní město	Kábul
Rozloha	652 864 km² (40. na světě) z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod	Nošak (7485 m n. m.)
Časové pásmo	+4:30
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	38 598 884 (39. na světě, 2020)
Hustota zalidnění	43,5 ob. / km² (150. na světě)
HDI	▲ 0,511 (nízký) (169. na světě, 2019)
Jazyk	perština (darí), paštština, uzbečtina
Národnostní složení	42 % Paštunové 27 % Tádžikové 9 % Hazárové 9 % Uzbeci 4 % Aimakové 3 % Turkmeni 2 % Balúčové 4 % ostatní
Náboženství	99,7 % islám (státní), 0,3 % ostatní
Státní útvar
Státní zřízení	unitární islámská deobandská autokracie (emirát) s úřednickou vládou[1]
Vznik	1991 (státní převrat) 2021 (pád Kábulu) ()
Emír / Kníže věřících (Amīr al-Muʾminīn)	Hajbatulláh Achúndzáda[2][3]
Předseda vlády	Abdul Kábir[4]
Měna	afghání (AFN)
HDP/obyv. (PPP)	1 925[5] USD (165. na světě, 2015)
Giniho koeficient	29 (2008)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	004 AFG AF
MPZ	AFG
Telefonní předvolba	+93
Národní TLD	.af
multimediální obsah na Commons

Islámský emirát Afghánistán, česky oficiálně Afghánský islámský emirát^[6] (AIE, paštunsky د افغانستان اسلامی امارت‎, Da Afġānistān Islāmī Amārāt), je mezinárodně neuznaný islámský emirát radikálního hnutí Tálibán v Afghánistánu, obnovený v roce 2021 a předtím existující v letech 1996–2001, kdy se jednalo o faktickou vládu země. Po roce 2001 emirát zanikl, resp. byl přerušen, když po vpádu spojenců pod americkým vedením začala válka v Afghánistánu. Poté emirát pokračoval jako povstalecké hnutí a exilová vláda (jeho vůdci působili ze zahraničí) až do roku 2021.

V létě 2021, během předem dohodnutého stahování spojeneckých vojsk z Afghánistánu, získal Tálibán opětovně moc nad téměř celým územím země. Hnutí zahájilo rychlou ofenzívu a 16. srpna vstoupilo do hlavního města, čímž fakticky zanikla dosavadní mezinárodně uznaná Afghánská islámská republika. Ozbrojené síly republiky nekladly postupujícím bojovníkům téměř žádný odpor a zanechali po sobě i vojenskou techniku. Záhy se do Afghánistánu začali vracet vůdcové hnutí, kteří do té doby pobývali v zahraničí. Dne 19. srpna byl Tálibánem opětovně vyhlášen dřívější emirát. Proti novému režimu se krátce po pádu Kábulu zformoval odpor jak stoupenců republiky v provincii Pandžšír, tak saláfistické teroristické organizace Islámský stát Chorásán (IS-K), která se s hnutím Tálibán ideologicky rozchází.

Islámský emirát Afghánistán je teokratický režim řídící se islámským právem šaría v pojetí ideologie deobandismu, které Tálibán zastává, což se projevuje nařízeními výrazně omezující lidská práva a svobody.

Historie

Do roku 2021 (předpoklady k obnově)

Dne 9. října 2004 vyhrál náčelník paštunského kmene Hámid Karzaj prezidentské volby a vznikla Afghánská islámská republika, ale země se vyrovnávala s problémy nadále. V následujících letech nabíral Tálibán znovu na síle a získal některé části země zpět pod svoji kontrolu, zatím co prezidentova moc se omezila pouze na oblast hlavního města, zbytek měli v moci vojenští velitelé. Od roku 2006 vliv Tálibánu rostl, což se projevovalo zvýšeným počtem atentátů, útoků a rostoucí mocí hnutí.

Obnovení emirátu v roce 2021

V květnu 2021 využil Tálibán příležitosti a zahájil rychlou ofenzívu,^[7] když probíhalo stahování spojeneckých vojsk ze země, to mělo být původně dokončeno do 11. září 2021 (na dvacáté výročí útoků z 11. září 2001). Americké rozvědky varovaly před kolapsem afghánské armády.^[8] Během června a července se podařilo Tálibánu obsadit významnou část území včetně venkově a vzdálenějších měst.^[9] 6. srpnem zahájili tálibové rychlé dobývání hlavních měst provincií a dne 15. srpna nečekaně vstoupili do Kábulu. Během svého postupu se Tálibán prakticky nesetkal s významnějším odporem afghánské armády a zemi zcela ovládlo kromě údolí Pandžšír, které dobylo 5. září.^[10]

Dne 19. srpna 2021 hnutí vyhlásilo vznik nového státního útvaru – Islámského emirátu Afghánistán,^[11][12] aniž by dosáhlo mezinárodního uznání dalšími státy.^[13] Z ústavního pohledu je režim monarchií, neboť došlo k recepci těch ustanovení monarchistické ústavy z roku 1964, které nebyly v rozporu s právem Šaría. Komise pro vypracování nové ústavy by měla vzniknout v roce 2022.

Reference

1. Rozhodně ne demokracie. Podle Tálibánu povede Afghánistán rada a nejvyšší vůdce. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2021-08-18 [cit. 2021-08-19]. Dostupné online. 
2. Tálibán: V Afghánistánu rozhodně nebude demokracie, zemi by mohla vést rada. Deník N [online]. 2021-08-18 [cit. 2021-08-19]. Dostupné online. 
3. HAVLICKÁ, Kateřina. Kdo jsou vůdci Tálibánu? Syn muslimského učence, veteráni boje proti Sovětům i třicetiletý stratég | Svět. Lidovky.cz [online]. 2021-08-16 [cit. 2021-08-19]. Dostupné online. 
4. RAI, Arpan. Blacklisted by UN and accused of organising 2007 atrocity: Meet Afghanistan’s new prime minister. Independent [online]. 2023-05-17 [cit. 2023-05-29]. Dostupné online. (anglicky) 
5. Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné online. 
6. Seznam jmen států a jejich územních částí [online]. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2022-03-03 [cit. 2022-03-18]. Dostupné online. 
7. Taliban launches major Afghan offensive after deadline for U.S. pullout [online]. Reuters, 2021-05-04 [cit. 2021-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
8. NYT: Americké rozvědky varovaly před rychlým kolapsem afghánské armády. www.ceskenoviny.cz [online]. 2021-08-18 [cit. 2022-03-18]. Dostupné online. 
9. ROGGIO, Bill. Mapping Taliban Contested and Controlled Districts in Afghanistan. FDD's Long War Journal [online]. [cit. 2021-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
10. Je po všem. Poslední odbojná provincie dobyta, hlásí Tálibán. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-09-06 [cit. 2021-09-10]. Dostupné online. 
11. JEMELKA, Petr. Tálibán vyhlásil Islámský emirát Afghánistán - Novinky.cz. Novinky.cz [online]. 2021-08-19 [cit. 2021-08-19]. Dostupné online. 
12. Chci zpátky domů, žádné peníze jsem nevzal, ozval se afghánský exprezident. iDNES.cz [online]. 2021-08-19 [cit. 2022-03-18]. Dostupné online. 
13. Politici jsou zajedno. Vládu Tálibánu Česko v žádném případě neuzná. iDNES.cz [online]. 2021-08-18 [cit. 2021-08-19]. Dostupné online. 

Autoritní data	MBA: 6b7b3db6-4efc-45f7-93d2-c5a37360820c