Isoberlinia

Jak číst taxoboxIsoberlinia
alternativní popis obrázku chybí
Isoberlinia doka
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbobotvaré (Fabales)
Čeleďbobovité (Fabaceae)
PodčeleďDetarioideae
RodIsoberlinia
Craib & Stapf, 1911
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Isoberlinia je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to stromy se zpeřenými listy a bělavými, nepříliš nápadnými květy s dlouhými tyčinkami. Plodem je plochý lusk. Rod zahrnuje 5 druhů a je rozšířen téměř v celé tropické Africe. Nejvýznamnější a nejvíce rozšířený druh je Isoberlinia doka. V některých oblastech Afriky tvoří Isoberlinia převládající složku lesních porostů.

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Zástupci rodu Isoberlinia jsou beztrnné stromy se sudozpeřenými střídavými listy složenými ze 2 až 5 párů vstřícných nebo téměř vstřícných, řapíčkatých lístků. Palisty jsou intrapetiolární, srostlé nebo v horní části volné. Na listové čepeli nejsou prosvítavé tečky. Kalich je většinou pětičetný. Korunních lístků je většinou 5, řidčeji 6. Horní korunní lístek je většinou o něco delší nebo širší než ostatní nebo má jiný tvar. Tyčinky jsou dlouhé, většinou v počtu 10, řidčeji více (až 14). Semeník je přisedlý až krátce stopkatý a nasedající na trubkovité hypanthium. Obsahuje 4 až 8 vajíček. Plodem je zploštělý, pružně až explozivně pukající lusk, obsahující zploštělá, vejčitě eliptická semena.[1]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Rod zahrnuje 5 druhů. Vyskytuje se výhradně v tropické Africe. Areál rozšíření sahá od tropické západní Afriky na východ po Súdán a na jih po Zambii a Malawi. Rozsáhlý areál mají v tropické Africe druhy Isoberlinia doka, I. tomentosa a I. angolensis. Naopak zbývající 2 druhy jsou endemity jedné země: I. paradoxa v Dem. rep. Kongo, I. scheffleri v Tanzanii.[2]

V některých oblastech tropické Afriky tvoří Isoberlinia dominantní složku lesních porostů typu miombo, označovaných jako Isoberlinia woodland. Tento typ vegetace je hojný např. v oblasti severoguinejských savan. Převažují zde druhy Isoberlinia doka a I. tomentosa, jednotlivé stromy jsou poměrně řídké ale se zapojeným korunním patrem. Jsou promísené některými dalšími dřevinami, jako je máslovník africký (Vitellaria paradoxa), parkie (Parkia) nebo vrcholáky (Terminalia).[3][4]

Taxonomie

[editovat | editovat zdroj]

Rod Isoberlinia je v rámci čeledi bobovité řazen do podčeledi Detarioideae.[5] Řada druhů řazených v minulosti do tohoto rodu byla v roce 1950 přeřazena do rodu Julbernardia.[6]

Význam

[editovat | editovat zdroj]

Dřevo Isoberlinia doka je obchodováno pod názvy abogo nebo sau. Využívá se zejména v truhlářství, místně i na zemědělské náčiní, kůly, ohrady a podobně. Často slouží k výrobě dřevěného uhlí. Druh je využíván také v domorodé medicíně např. k léčení malárie a zranění a proti střevním parazitům.[7] Na listech Isoberlinia angolensis žije několik druhů jedlých housenek kteří vyhledávají domorodí Afričané jako potravu. Dřevo je používáno jako výdřeva v dolech.[8] Na listech Isoberlinia doka žijí housenky můr Epanaphe moloneyi a Gastroplakaeis rufescens, z jejichž kokonů se získává hedvábí.[7]

  • Můra Epanaphe moloneyi
    Můra Epanaphe moloneyi

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ LEISTNER, O.A. Seed plants of southern tropical Africa: families and genera. Pretoria: SABONET, 2005. ISBN 1-919976-07-8. (anglicky) 
  2. ↑ International Legume Database [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ UBOM, R.M.; ISICHEI, A.O. Soil-vegetation interrelationships in Isoberlinia woodlands of Northwestern Nigeria. Acta Botanica Hungarica. 1995, čís. 39(3-4). 
  4. ↑ KANG, B.T. Moist Savannas of Africa. [s.l.]: IITA, 1995. (anglicky) 
  5. ↑ AZANI, Nasim; BABINEAU, Marielle; BAILEY, Donovan et al. A new subfamily classification of the Leguminosae based on a taxonomically comprehensive phylogeny. Taxon. Feb. 2017, čís. 66(1). Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-16.  Archivováno 16. 2. 2018 na Wayback Machine.
  6. ↑ The International Plant Names Index [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ a b Plant Resources of Tropical Africa. Isoberlinia doka [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ ORWA, C. et al. Isoberlinia angolensis [online]. World Agroforestry Centre, 2009. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]