Ita Rina | |
---|---|
Rodné jméno | Italina Lida Kravanja |
Narození | 7. července 1907 Divača Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 10. května 1979 (ve věku 71 let) Budva Jugoslávie |
Místo pohřbení | Bělehradský nový hřbitov |
Aktivní roky | 1927–1960 |
Choť | Miodrag Đorđević |
Rodiče | Jožef Kravanja a Marija Kravanja |
Významné role | Andrea (Erotikon) |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ita Rina, původním jménem Italina Lida Kravanja (7. července 1907 Divača — 10. května 1979 Budva) byla slovinská herečka a modelka, známá z působení v německých filmech.
Během středoškolských studií se v roce 1926 zúčastnila soutěže o Miss Jugoslávie: i když nevyhrála, její snímky zaujaly záhřebského podnikatele ve filmovém průmyslu Adolfa Müllera, který jí sjednal angažmá u německého producenta Petera Ostermayera.[1] Přijala pseudonym Ita Rina a roku 1927 debutovala v němém filmu Franze Ostena Was die Kinder ihren Eltern verschweigen. Po úspěchu v Německu se prosadila také v české kinematografii: hrála hlavní ženskou postavu v průkopnickém filmu Gustava Machatého Erotikon (1929).[2] Dobová kritika uvedla: „Ita Rina je událost. Je okouzlující ve své dívčí věrnosti a nezakrytě pobuřující, když se spojuje s ďáblem, když se převaluje ve snové vizi na posteli, když popadá svého milence za vlasy (...)“[3] Karel Anton ji obsadil do titulní role prvního českého celovečerního zvukového filmu Tonka Šibenice, poté hrála i v jeho francouzské a německé verzi (v té době se úspěšné filmy nedabovaly ani netitulkovaly, ale rovnou se natočil cizojazyčný remake). Natáčela také v Estonsku (Kire lained), s Carlem Junghansem spolupracovala na filmu A život jde dál.
V roce 1932 se provdala za srbského inženýra Miodraga Đorđeviće, přestěhovala se do Bělehradu a konvertovala k pravoslaví, přičemž přijala nové křestní jméno Tamara. Poslední filmovou roli hrála v německé detektivce Ústředna Rio (1939, režie Erich Engels), její kariéru ukončila druhá světová válka a mateřské povinnosti. Po válce působila jako produkční ve studiu Avala Film, v roce 1960 si ještě zahrála v antiutopickém filmu Veljko Bulajiće Válka. Ke konci života trpěla astmatem, v důsledku jednoho záchvatu také zemřela.