Italské sociální hnutí

Italské sociální hnutí
Movimento Sociale Italiano
Logo
ZkratkaMSI
Datum založení26. prosince 1946
Datum rozpuštění27. ledna 1995
PředsedaGiorgio Almirante (první)
Gianfranco Fini (poslední)
PředchůdceFašistická strana republikánská (de facto)
NástupceNárodní aliance
Ideologieneofašismus
italský nacionalismus
Politická pozicekrajní pravice
Mládežnická org.Mladá Itálie
Mládežnická fronta
Stranické novinySecolo d'Italia
Počet členů202 715 (1993)
240 063 (nejvíce, 1963)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Italské sociální hnutí (italsky Movimento Sociale Italiano, MSI) byla italská krajně pravicová[1][2][3] neofašistická[4][5][6] politická strana. Až do 90. let 20. století strana obhajovala odkaz italského fašismu,[7][8] později se však přiklonila k národnímu konzervatismu.[9] V roce 1972 se sloučila s Italskou demokratickou stranou Jednoty monarchie a přejmenovala se na Italské sociální hnutí – Národní pravice (italsky Movimento Sociale Italiano – Destra Nazionale, MSI–DN).

Strana byla založena v roce 1946 stoupenci bývalého diktátora Benita Mussoliniho. Od konce 40. a v průběhu 50. let podporovala stranu Křesťanská demokracie. Počátkem 60. let se jednalo o čtvrtou největší stranu v Itálii.

Volební výsledky

[editovat | editovat zdroj]

Volby do Poslanecké sněmovny

[editovat | editovat zdroj]
Volby Počet hlasů Hlasy v % Počet mandátů Změna
1948 526 882 2,0
6/574
–
1953 1 582 154 5,8
29/590
▲ 23
1958 1 407 718 4,8
24/596
▼ 5
1963 1 570 282 5,1
27/630
▲ 3
1968 1 414 036 4,5
24/630
▼ 3
1972 2 894 722 8,7
56/630
▲ 32
1976 2 238 339 6,1
32/630
▼ 24
1979 1 930 63 5,3
30/630
▼ 2
1983 2 511 487 6,8
42/630
▲ 12
1987 2 281 126 5,9
35/630
▼ 7
1992 2 107 037 5,4
34/630
▼ 1

Volby do Senátu republiky

[editovat | editovat zdroj]
Volby Počet hlasů Hlasy v % Počet mandátů Změna
1948 164 092 0,7
1/237
–
1953 1 473 645 6,1
9/237
▲ 8
1958 1 150 051 4,4
8/246
▼ 1
1963 1 458 917 5,3
15/315
▲ 7
1968 1 304 847 4,6
11/315
▼ 4
1972 2 766 986 9,2
26/315
▲ 15
1976 2 086 430 6,6
15/315
▼ 11
1979 1 780 950 5,7
13/315
▼ 2
1983 2 283 524 7,4
18/315
▲ 5
1987 2 121 026 6,5
16/315
▼ 2
1992 2 171 215 6,5
16/315
–

Volby do Evropského parlamentu

[editovat | editovat zdroj]
Volby Počet hlasů Hlasy v % Počet mandátů Změna
1979 1 909 055 5,5
4/81
–
1984 2 274 556 6,5
5/81
▲ 1
1989 1 918 650 5,5
4/81
▼ 1

Regionální volby

[editovat | editovat zdroj]
Volby Počet hlasů Hlasy v % Počet mandátů Změna
1970 1 621 180 5,9
34/720
–
1975 1 950 213 6,4
40/720
▲ 6
1980 1 785 750 5,9
37/720
▼ 3
1985 2 087 404 6,5
41/720
▲ 4
1990 1 246 564 3,9
25/720
▼ 16

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Italian Social Movement na anglické Wikipedii.

  1. ↑ ELLINAS, Antonis A. The Media and the Far Right in Western Europe: Playing the Nationalist Card. [s.l.]: Cambridge University Press, 2010. Dostupné online. ISBN 978-0-521-11695-4. S. 14. 
  2. ↑ VON BEYME, Klaud. Right-wing Extremism in Western Europe. [s.l.]: [s.n.], 1988. Dostupné online. S. 32. 
  3. ↑ IGNAZI, Piero. L'estrema destra in Europa. Boloňa: Il Mulino, 2000. S. 255. (italsky) 
  4. ↑ COTTA, Maurizio; VERZICHELLI, Luca. Political Institutions in Italy. [s.l.]: Oxford University Press, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-19-928470-2. S. 38. 
  5. ↑ NEWELL, James L. The Politics of Italy: Governance in a Normal Country. [s.l.]: Cambridge University Press, 2010. Dostupné online. ISBN 978-0-521-84070-5. S. 27. 
  6. ↑ SLOMP, Hans. Europe, a Political Profile: An American Companion to European Politics. 2. vyd. [s.l.]: ABC-CLIO, 2011. Dostupné online. ISBN 978-0-313-39181-1. S. 407. 
  7. ↑ RUZZA, Carlo; FELLA, Stefano. Re-inventing the Italian Right: Territorial politics, populism and 'post-fascism'. [s.l.]: Routledge, 2009. 272 s. Dostupné online. ISBN 9780415344616. 
  8. ↑ NEWELL, James L.; CECCARINI, Luigi. The Italian General Election of 2018: Italy in Uncharted Territory. Kapitola Introduction: The Paradoxical Election, s. 4. Springer [online]. Palgrave Macmillan [cit. 2024-07-24]. S. 4. Dostupné online. DOI 10.1007/978-3-030-13617-8_1. 
  9. ↑ DOIDGE, Mark. Football Italia: Italian Football in an Age of Globalization. [s.l.]: Bloomsbury, 2015. Dostupné online. ISBN 978-1-47-251920-7. Kapitola Glossary, s. 207. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]