Itum-Kali, též Itum-Kale, z čeč. Iton-Kala, Iton-Kal Итон-Кхаьлла, Итон-Кхaьл Итум-Кали, Итум-Кале | |
---|---|
Centrum obce Itum-Kali s bývalou pevností | |
Poloha | |
Souřadnice | 42°43′51″ s. š., 45°34′19″ v. d. |
Nadmořská výška | 717 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+3 |
Stát | Rusko |
Federální okruh | Severokavkazský |
Republika | Čečensko |
Okres | Itum-Kali |
Itum-Kali Itum-Kali | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 1 227 (2015) |
Správa | |
Vznik | 1131 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Itum-Kali, též Itum-Kale nebo Iton-Kala ( čečensky Итон-Кхаьлла, rusky Итум-Кали) je správní středisko stejnojmenného okresu na jihu Čečenské autonomní republiky Ruské federace.
Středisková obec Itum-Kali leží na řece Argun 20 kilometrů jižně od centra sousedního okresu Šatoj a ve vzdálenosti 78 kilometrů od hlavního města Čečenska Grozného.
Obec v soutěsce řeky Argun podle pověsti založil Iton, klanový náčelník tejpu Čantij (čečensky ЧIаьнтий). Starobylá legenda vypráví, že hrdina Iton, který putoval tímto krajem, si chtěl odpočinout u cesty a usnul. Když se probudil, tak zjistil, že na jeho meči se mezi tím uhnízdila vlaštovka a pavouk spředl stříbrnou pavučinu. Usoudil proto, že to je dobré místo k životu, usadil se tam a postavil zde svou pevnost. Pět Itonových vnuků, potomků jeho syna Žely, pak osídlilo soutěsky řeky Tazbiči. Za oficiální datum vzniku sídla Itum-Kali je považován rok 1131.[1]
Od roku 1923 bylo Itum-Kali správním centrem stejnojmenného okresu. V období před 2. světovou válkou v tomto okrese kromě tradičního zemědělství existovaly i menší průmyslové podniky. Například v roce 1933 je na území Itum-Kalijského okresu zmiňována existence malé vodní elektrárny na řece Argun, dále cihelny a sýrárny.[1]
V únoru roku 1944 byli obyvatelé Itum-Kali spolu se všemi příslušníky čečenského a ingušského lidu deportováni do středoasijských republik Sovětského svazu. Okres Itum-Kali se stal součástí Gruzínské sovětské socialistické republiky a jeho někdejší správní centrum bylo přejmenováno na Achalchevi. Teprve až roku 1957, kdy byl zmíněný okres opět přičleněn k Čečensku, byl obci Itum-Kali vrácen její původní název.
V roce 1967 bylo v Itum-Kali zřízeno Argunské historicko-archeologické muzeum.
Během první a druhé čečenské války byl okres Itum-Kali zničen na 93,5% a úplně byla zlikvidována místní infrastruktura.[1] Obec Itum-Kali byla obsazena federálními vojsky v roce 2000.
K 1. lednu 2015 měla středisková obec Itum-Kali 1227 obyvatel, což představuje méně než polovinu stavu z roku 2002. Přesto byl letech, předcházejících poslednímu sčítání, zaznamenán určitý mírný nárůst. Obyvatelé vyznávají sunnitský směr islámu. Pokud jde o občanskou vybavenost, v Itum-Kali byly v roce 2014 základní a mateřská škola, pošta, Dům kultury, mešita a malá nemocnice s 15 lůžky, dále sídlo správy okresu a úřady práce a sociálního zabezpečení. Pokračovalo budování místních komunikací a také turistických stezek.[1]
Při jižním okraji obce Itum-Kali se nachází řada středověkých památek - rodové věže a pohřebiště, včetně mohyl a hrobek. Na východním okraji obce se dochovala mohyla z nejstaršího pohanského období, zvaná Пхьакочура кешнаш.[2] Na seznamu kulturního dědictví národů Ruské federace jsou v Itum-Kali pod čísly 2010007001- 2010007003 evidovány obranná věž, tři obytné věže a mešita. Doba vzniku těchto staveb je charakterizována jako "středověká" bez bližšího časového určení. Na seznam kulturních a historických památek Ruské sovětské federativní socialistické republiky byly tyto objekty zapsány 4. prosince 1974.[3]