AI-25 | |
---|---|
![]() | |
Typ | Dvouproudový motor |
Výrobce | Ivčenko-Progress |
První rozběh | 1966 |
Hlavní použití | Jakovlev Jak-40 Aero L-39 Albatros Hongdu JL-8 |
Vyrobeno kusů | Přes 9 360 |
Další vývoj | Lotarev DV-2 |
Ivčenko AI-25 je dvouproudový motor vyvinutý sovětskou konstrukční kanceláří Ivčenko-Progress. Motor byl vyvinut pro malý dopravní letoun Jakovlev Jak-40. Ve verzi Al-25TL pohání rovněž rozšířený československý cvičný letoun Aero L-39 Albatros, nebo čínský cvičný letoun Hongdu K-8 Karakorum. Jeho dalším vývojem vznikl motor Lotarev DV-2.
Pro potřeby vývoje a výroby prvních letounů Aero L-39 Albatros vyrobil Motorlet Jinonice na přelomu 60. a 70. let několik (nultá a 1. série, 35 ks) dvouproudových motorů AI-25W (W = Walter) s tahem 14,4 kN. Motor AI-25 byl původně vyvinut a používán pro dopravní letoun Jakovlev Jak-40. Oproti původnímu motoru Ivčenko AI-25 měl tento motor jinonickými konstruktéry upravený olejový a palivový systém, problémem však bylo startování motoru. To vyřešil spouštěč Microturbo Saphire, který byl pak vyráběn v licenci v První brněnské strojírně ve Velké Bíteši. Pro zvýšení tahu a celkové ekonomičnosti motoru AI25W bylo ve vývoji n.p. Motorlet navrženo zcela nové dvoustupňové dmychadlo místo původního třístupňového.[1]
Na sériové L-39, po mezivládní dohodě o přímých dodávkách motorů, ke kterým byla dodána dokumentace AI-25W, však byl použit v Záporoží modernizovaný motor AI-25TL (konstrukční kancelář Ivčenko-Progress, konstruktér Alexander G. Ivčenko) s tahem 16,85 kN.[2] V Záporoží byly na AI25W zavedeny další úpravy. Po dokončení vývoje motoru AI25W v tehdejší vědecko-výzkumné základně Motorletu byla vytvořena studie motoru Walter Titan. Měl zvýšený tah a sníženou spotřebu. Hlavní změnou byla úprava nízkotlakého kompresoru. Pro nízkotlaký kompresor byl navržen pouze jeden stupeň společný pro studený i teplý proud a tři „půlstupně“ stlačující pouze teplý proud. Tím byl zvýšen obtokový poměr a zvýšeno stlačení teplého proudu, což pro rychlosti letadla L-39 způsobilo zvýšení tahu a snížení spotřeby motoru.
Po rozhodnutí, že motory pro L-39 bude dodávat Záporoží, byla i studie motoru Walter-Titan předána na Ukrajinu. Po určité době sériové výroby AI25TL oznámil záporožský závod dokončení vývoje výkonnějšího motoru pro L-39, který byl nazván Lotarev DV-2, jehož výroba a byla direktivním ministerským rozhodnutím předána do Považských strojární v Považské Bystrici.[3]