Jílové (okres Děčín)

Jílové
Pohled na Jílové z Děčínského Sněžníku (2020)
Pohled na Jílové z Děčínského Sněžníku (2020)
Znak města JílovéVlajka města Jílové
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecDěčín
Obec s rozšířenou působnostíDěčín
(správní obvod)
OkresDěčín
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel4 979 (2024)[1]
Rozloha36,56 km²[2]
Nadmořská výška276 m n. m.
PSČ405 02, 407 01, 407 02
Počet domů1 033 (2021)[3]
Počet částí obce6
Počet k. ú.4
Počet ZSJ12
Kontakt
Adresa městského úřaduMírové nám. 280
Jílové
407 01 Jílové u Děčína
taj@mujilove.cz
StarostkaIng. Kateřina Sýkorová
Oficiální web: www.mujilove.cz
Jílové na mapě
Jílové
Jílové
Další údaje
Kód obce562564
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jílové (též Jílové u Děčína, dříve německy Eulau a česky Jílové u Podmokel) je město v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Včetně místních částí ve městě žije přibližně 5 000[1] obyvatel. Leží na jižním okraji chráněné krajinné oblasti Labských pískovců.

První písemná zmínka o Jílovém (Eulow) pochází z roku 1348.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 ve městě žilo 1 404 obyvatel (z toho 653), z nichž bylo sedmnáct Čechoslováků, 1 335 Němců a 52 cizinců. Většina lidí byla římskými katolíky, ale žilo zde také 89 evangelíků, čtyři židé, dva příslušníci nezjišťovaných církví a pět lidí bez vyznání.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo Jílové 1 760 obyvatel: 34 Čechoslováků, 1654 Němců a 72 cizinců. Kromě římskokatolické většiny (1 490 osob) zde bylo 97 evangelíků, dva členové církve československé, pět židů, dva příslušníci ostatních církví a 164 lidí bez vyznání.[5]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Jílové[6][7][8]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 1 202 1 189 1 311 1 417 1 531 1 404 1 760 1 318 1 317 1 179 1 021 953 1 006 1 035 1 171
Domy 173 189 205 219 231 242 292 295 605 224 209 214 223 247 272
Data z roku 1961 zahrnují domy místních částí Kamenná a Martiněves.

Městská správa

[editovat | editovat zdroj]

Části města

[editovat | editovat zdroj]

Městské symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly městu uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 4. června 1998.[9]

Městem vedou silnice I/13 a železniční trať Děčín – Oldřichov u Duchcova, na které je zde zřízena železniční stanice Jílové u Děčína. V letech 2007–2021 nebyla na trati objednávána osobní doprava, ale od jízdního řádu 2021/2022 a začátkem dubna 2022 zde byl provoz obnoven.

Jílovské slavnosti jsou každoroční jarmark pořádaný městským úřadem.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Zámek na místě původní vodní tvrze (přestavba z 16. století), v převážně renesančním slohu s pozdějšími přestavbami, 1629 prodán pány z Bünau Kryštofu Šimonovi z Thunu, v 19. století v něm nájemce Josef Münzberg provozoval přádelnu vlny a bavlny, po roce 1945 vlastnila objekt Československá armáda, později tu byl dětský domov a do roku 1998 zemědělské učiliště, od roku 2015 je v něm péčí města zpřístupněno veřejnosti několik muzejních expozic.[10] Na jedné z hospodářských budov je umístěna supraporta s rodovou znakovou výzdobou a s nápisem přenesená sem ze zrušné Loretánské kaple, která až do roku 1885 stála na děčínském náměstí.
  • kostel Nejsvětější Trojice – původně barokní z roku 1682, po požáru roku 1859 přestavěn
  • Socha svatého Jana Nepomuckého
  • Děčínský Sněžník – stolová hora s kamennou rozhlednou z roku 1864
  • kaple Panny Marie na Sněžníku
  • Přírodní památka Jílovské tisy – lesní porost na skalnatých stráních jihozápadně od města s přirozeným výskytem tisu červeného
  • Přírodní památka Pod lesem na severním okraji města s výskytem vzácných rostlin (prstnatec májový, čertkus luční)
  • Přírodní rezervace Holý vrch u Jílového
  • Dub v Jílovém – památný strom, roste na levé straně od silnice z Jílového na Sněžník, v zahradě objektu, který je poslední zástavbou obce; dvoják, obvod kmenů 270 cm, 320 cm[11]
  • Doly na fluorit – zakonzervované doly na fluorit, avšak v jejich okolí, v místech kde byly důlní výsypky, lze nalézt vzorky minerálu

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 179. 
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 45. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 368, 369. 
  7. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 285. 
  8. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  9. Udělené symboly – Jílové [online]. 1998-06-04 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  10. HIEKE, Václav. Zapomenutý zámek v Jílovém. Turista. 2016, roč. LV, čís. 6, s. 8–9. 
  11. Dub v Jílovém [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-24]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]