Jabloň lesní
 Jabloň lesní | |
|---|---|
 Jabloň lesní (Malus sylvestris) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
| chybí údaje[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | růžotvaré (Rosales) |
| Čeleď | růžovité (Rosaceae) |
| Rod | jabloň (Malus) |
| Binomické jméno | |
| Malus sylvestris Mill., 1768 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jabloň lesní (Malus sylvestris) je malý strom, případně větší keř z čeledi růžovitých, původní v české květeně.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Vzrůstově zpravidla nepřesahuje výšku 10 metrů. Hustě rozvětvená koruna začíná již nízko nad zemí nad často nepravidelným sešikmeným kmenem. Kořeny se rozprostírají až 10 metrů od kmene.[2] Mladé větvičky bývají kolcovitě zakončené. Borka je šedohnědá, šupinatá. Listy vroubkované, široce oválné, na vrchní straně tmavěji zelené a matné, na spodní straně spíše světlejší a lesklé, téměř bez trichomů (kulturní jabloně zde bývají hustě "osrstěné"). Listy se před opadáním barví do žluta. Květy jsou velmi podobné květům kulturních jabloní – s tím rozdílem, že korunní plátky jsou užší a z vnější strany s červenavým nádechem; češule je na rozdíl od jabloně domácích lysá. Květy vydávají silnou líbeznou vůni. Plodem jsou žluté nebo nazelenalé kulovité malvice – jablka o průměru zhruba 2–4 cm.
Rozšíření a výskyt
[editovat | editovat zdroj]Světlomilný a mírně teplomilný druh, vyhledávající čerstvě vlhké, středně úživné půdy. Vyskytuje se roztroušeně v listnatých lesích, jako jsou tvrdé luhy, dubohabřiny, teplomilné doubravy a suťové lesy, a především v jejich pláštích, také na křovinatých stráních a remízcích. V ČR se vyskytuje roztroušeně až vzácně v termofytiku a mezofytiku, nejvíce v kolinním a suprakolinním stupni (pahorkatiny). V české květeně patří mezi ohrožené taxony (kategorie C3); ohrožujícím faktorem je kromě úbytku vhodných biotopů též hybridizace se zplaňující jabloní domácí (Malus domestica). Celkový areál rozšíření zahrnuje většinu Evropy až po Ural a Kavkaz.[3]
Využití
[editovat | editovat zdroj]Je archeologicky doloženo, že plody sbírali a jedli lidé už v předhistorické době. Jabloň lesní se svými geny částečně podílela na vyšlechtění některých odrůd kulturních jabloní.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ https://images.wur.nl/digital/collection/coll13/id/1310/rec/142 - Kutschera, L.; Lichtenegger, E., Wurzelatlas mitteleuropäischer Waldbäume und Sträucher. - Graz, Stuttgart : Leopold Stocker Verlag, 2002 (2. Aufl. 2013). - 604 p.
- ↑ ZELENÝ, V. Hejný, S., Slavík, B. (ed.): Květena České Republiky [Flora of the Czech Republic]. Vol. 3. Biologia Plantarum. 1995-12, roč. 37, čís. 4, s. 532–532. Dostupné online [cit. 2020-04-26]. ISSN 0006-3134. DOI 10.1007/bf02908833.
- ↑ HORÁČKOVÁ, Jitka. Šlechtění a použití rezistentních odrůd jabloní v ČR [online]. Brno: Mendelova univerzita v Brně, březen 2014 [cit. 2015-08-30]. Dostupné online. kapitola 2.12.4.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu jabloň lesní na Wikimedia Commons
