Jadar (přítok Driny)
| Jadar | |
|---|---|
 Řeka Jadar u srbské Loznice | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 79 km |
| Plocha povodí | 894 km² |
| Průměrný průtok | 8,75 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Zdrojnice | |
| Malý Jadar, dále Viška reka, Dragievačka reka, Močionik 44°19′28,56″ s. š., 19°39′0″ v. d. | |
| Ústí | |
| Drina 44°41′20,04″ s. š., 19°18′24,12″ v. d. 103 m n. m. | |
| Protéká | |
 Srbsko | |
| Úmoří, povodí | |
| Černé moře, Drina, Dunaj | |
| Geodata | |
| OpenStreetMap | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jadar je řeka v Mačvanském okruhu v západním Srbsku, 79 km dlouhý pravostranný přítok řeky Driny. Podle řeky Jadaru je označována celá oblast mezi městy Osečina a Loznica a také byl podle ní pojmenován minerál jadarit LiNaSiB3O7(OH), který byl objeven v roce 2004 při geologickém průzkumu, prováděném poblíž Loznice nadnárodní těžařskou společností Rio Tinto za účelem hledání nových zdrojů lithia.[1] Povodí Jadaru zahrnuje území o rozloze 894 km². Jadar, který náleží k úmoří Černého moře, není splavný.
Popis toku
[editovat | editovat zdroj]Jako prameniště Malého Jadaru se uvádí jižní svah hřebene Vlašič (srbsky Влашић, 424 - 462 m n. m.)[2] v Kolubarském okruhu, severovýchodně od města Osečina. Protéká na jih kolem vsi Osladič k Dragijevici, kde se stáčí k severozápadu k městu Osečina, které je centrem jadarské podoblasti Horní Jadar. Za Osečinou teče Jadar dále kolem obcí Plužac, Komirič, Ravnaja, Mojkovič a Zavlaka k severozápadu do podoblasti Dolní Jadar a k jejímu středisku Loznici. Dolní tok míjí Loznici ve vzdálenosti 5 - 6 km severně od města u obcí Gorni Dobrič a Kozjak. Jadar se vlévá do Driny v nadmořské výšce 103 m severozápadně od Straže, náležející do obštiny Loznica, téměř naproti největší bosensko-hercegovinské obci Janje v Republice srbské.
Největšími levostrannými přítoky jsou Likodra (27 km dlouhá), Pecka a Korenita. Nejdelším pravostranným přítokem je 21,5 km dlouhá Cernica.
Povodně a regulace řeky
[editovat | editovat zdroj]Koryto Jadaru, na dolním úseku výrazně meandrující, je zanášeno naplaveninami. Povodně jsou zde zaznamenány prakticky každoročně, vyšší průtok (15-18 m³/s) je zde obvykle od února do května v období tání sněhu a jarních dešťů.[3] Absolutní rekord však byl zaznamenán 20. prosince 1968, kdy řekou protékalo 157 m³/s. Průtok vody v řece se měří v Lešnici, kde byla měřící stanice zřízena již v roce 1926,[4] a od roku 1956 také na horním toku v Zavlace.
V historii druhé poloviny 20. století jsou zapsány povodně z let 1947, 1948, 1952, 1959, 1965 a 1968. V roce 2005, kdy byly velkými povodněmi postiženy středoevropské a balkánské země, se povodně na Jadaru opakovaly nejméně dvanáctkrát. V roce 1988 byla provedena regulace přibližně 10 km na horním toku řeky, je zpracován projekt na úpravu koryta řeky v oblasti jejího ústí a zkrácení tohoto úseku o zhruba 5 km.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Jadar (Drina) na anglické Wikipedii a Јадар (притока Дрине) na srbské Wikipedii.
- ↑ Jadarite [online]. mindat.org [cit. 2018-03-05]. Dostupné online.
- ↑ Влашић (брдо) [online]. [cit. 2018-03-05]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ Разорне поплаве изазвале ванредну ситуацију у Републици Србији [online]. Bělehrad: Ministerstvo vnitra Srbské republiky, 2014-05-23 [cit. 2018-03-05]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ Извештајна станица: ЛЕШНИЦА [online]. Bělehrad: Státní hydrometeorologický ústav Srbské republiky [cit. 2018-03-05]. Dostupné online. (srbsky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jadar na Wikimedia Commons - Povodně v Srbsku v období let 1999-2009, Bulletin Srbské geografické společnosti, 2010 (srbsky)
