Jaderná elektrárna Seabrook

Jaderná elektrárna Seabrook
StátSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
UmístěníNew Hampshire, Seabrook
Stavv provozu
Začátek výstavby1. července 1976
Zprovoznění19. srpna 1990
VlastníkNextEra Energy Resources
ZhotovitelWestinghouse
ProvozovatelNextEra Energy Resources
Jaderná elektrárna
Reaktory v provozu1 × 1296 MW
Typ reaktorůWestinghouse M412
PalivoUran 235U
Elektrická energie
Celkový výkon1296 MW
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaderná elektrárna Seabrook (anglicky Seabrook Nuclear Power Plant) je provozní jaderná elektrárna ve Spojených státech. Nachází se v blízkosti města Seabrook ve státě New Hampshire, asi 65 kilometrů severně od Bostonu a 16 kilometrů jižně od Portsmouthu. Jediný blok elektrárny má hrubý výkon 1296 MW. Elektrárnu vlastní a provozuje společnost NextEra Energy Resources.[1]

Historie a technické informace

[editovat | editovat zdroj]

Společnost Public Service Company of New Hampshire zpočátku hledala lokalitu pro stavbu nové jaderné elektrárny v roce 1966.[2] Původně bylo zamýšleno postavit jadernou elektrárnu v Newingtonu, ale stavební povolení bylo zamítnuto kvůli obavám, že navrhované místo je přiliš blízko letecké základny Pease.[3] Poté, co bylo vybráno nové umístění u Seabrooku, byly stavební plány dokončeny v roce 1972.[2] Společnost původně chtěla, aby první z bloků byl v provozu již v roce 1979 a druhý v roce 1981 s celkovými náklady do 1 miliardy amerických dolarů.[4]

Původně byl očekáván silný odpor, ale když byly plány výstavby a provozu předloženy městu Seabrook, plány se setkaly s nadšeným ohlasem jak vedení města tak obyvatel a byly jednomyslně schváleny, což je neobvyklé.[3]

Výstavba prvního bloku byla oficiálně zahájena 7. července 1976.[1] Jedná se o čtyřsmyčkový tlakovodní jaderný reaktor Westinghouse M412. Hrubý výkon dosahuje 1296 MW a čistý, který je odesílán do sítě je 1246 MW.[1]

Výstavba druhého bloku byla zahájena 1. července 1976.[5] Typ, parametry a výkon bloku zůstaly nezměněny.[5]

Výstavba začala ve spolupráci mezi šestnácti energetickými skupinami.[2] Četné problémy však vedly ke zpoždění stavby. Na podzim roku 1976 regionální správce Agentury pro ochranu životního prostředí v Nové Anglii zamítl systém vypouštění chladicí vody, který by znemožnil provoz elektrárny, ale vůči rozhodnutí bylo podáno odvolání a později bylo v roce 1978 zrušeno.[6]

Při výstavbě došlo i přes počáteční nadšení k mnoha protestům a projevům občanské neposlušnosti, z nichž největší byl v roce 1977 a měl přes 1400 zatčených.[2] Havárie v elektrárně Three Mile Island v roce 1979 situaci příliš nezlepšila, naopak protesty byly ještě častější.[3]

V roce 1984, kvůli pokračujícím finančním a regulačním problémům, majitelé po utracených 800 milionech dolarů zastavili výstavbu druhého bloku při 25% dokončení.[2] Výstavba bloku 1 byla nakonec fyzicky dokončena v roce 1986, ale krátce nato v roce 1988 vedl velký dluh k bankrotu hlavního vlastníka společnosti Seabrook PSNH.[7]

Stavba elektrárny Seabrook byla dokončena o deset let později, než se očekávalo, navíc s náklady blížícími se 7 miliardám dolarů.

Uvedení do provozu

[editovat | editovat zdroj]

První blok poprvé dosáhl kritického stavu dne 13. června 1989. Do sítě byl připojen 29. května 1990 a komerční provoz nastal dne 19. srpna 1990.[1]

Jediný blok elektrárny má od NRC udělenou provozní licenci do 15. března 2050.[8] Původní licence by vypršela v roce 2030, ale byla podána žádost o prodloužení, které NRC vyhovělo.[9]

Incidenty a případy

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1998 byl propuštěn elektrikář elektrárny krátce poté, co upozornil na bezpečnostní problém ohledně konfigurace systémového vedení. NRC zahájila vyšetřování této záležitosti a rozhodla, že toto jednání bylo porušením zahrnujícím diskriminaci zaměstnance za to, že vzbudil obavy o bezpečnost. Tato událost měla za následek občanskoprávní pokutu 55 000 USD vedení, které elektrikáře propustilo.[10]

V roce 2000 selhal jeden ze dvou nouzových dieselových generátorů stanice Seabrook během kontrolního testu.[11]

V roce 2012 zažilo jižní pobřeží Maine zemětřesení o síle 4,0 během výpadku výměny paliva v elektrárně.[12]

Okolní obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

NRC definuje dvě zóny havarijního plánování kolem jaderných elektráren. První o poloměru 16 kilometrů, která se týká především vystavení radioaktivní kontaminace vzduchu a poté druhou o poloměru 80 kilometrů, jež se zabývá kontaminací potravin a vody.[13][14]

Podle studie NRC zveřejněné v srpnu 2010 byl odhad každoročního rizika zemětřesení dostatečně silného na to, aby způsobilo poškození aktivní zóny reaktoru 1 ku 45 455.[15][16]

Informace o reaktorech

[editovat | editovat zdroj]
Reaktor Typ reaktoru Výkon Zahájení

výstavby

Připojení k síti Uvedení do provozu Uzavření
Čistý Hrubý
Seabrook-1[1] Westinghouse M412 1246 MW 1296 MW 7. 7. 1976 29. 5. 1990 19. 8. 1990
Seabrook-2[5] Westinghouse M412 1149 MW 1199 MW 1. 7. 1976 Výstavba zrušena 1. ledna 1988

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kernkraftwerk Seabrook na německé Wikipedii.

  1. a b c d e PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org [online]. [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. 
  2. a b c d e Chronology of Seabrook: Plans, Protests, Building. The New York Times. 2. 3. 1990. Dostupné online [cit. 23. 7. 2020]. 
  3. a b c BUPP, Irvin C. Seabrook: A Case Study in Mismanagement. New England Journal of Public Policy. January 1, 1985, s. 60–71. Dostupné online [cit. August 2, 2020]. 
  4. The Day - 25 years later, Seabrook remains pivotal in nuclear debate - News from southeastern Connecticut. web.archive.org [online]. 2018-12-07 [cit. 2024-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-12-07. 
  5. a b c Power Reactor Details - SEABROOK-2. web.archive.org [online]. 2011-06-04 [cit. 2024-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-04. 
  6. Seabrook Nuclear Power Plant. web.archive.org [online]. 2003-04-25 [cit. 2024-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2003-04-25. 
  7. BANKRUPTCY FILED BY LEADING UTILITY IN SEABROOK PLANT - The New York Times. web.archive.org [online]. 2023-01-18 [cit. 2024-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-18. 
  8. Seabrook Station, Unit 1. NRC Web [online]. [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Nukes 101: Up close and personal with nuclear power. CNET [online]. [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. EA-98-165 - Seabrook 1 (North Atlantic Energy Service Corp.) | NRC.gov. web.archive.org [online]. 2023-12-04 [cit. 2024-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-12-04. 
  11. HABERMAN, Shir. Nuke Plant Fence was Inoperable [online]. 2005-24-05 [cit. 2018-02-03]. 
  12. 4.0 earthquake shakes Maine, felt in Boston. USA TODAY [online]. [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. NRC: Backgrounder on Emergency Preparedness for Nuclear Power Plants [online]. [cit. 2013-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-10-02. 
  14. Bill Dedman, Nuclear neighbors: Population rises near US reactors, NBC News, April 14, 2011 http://www.nbcnews.com/id/42555888 Accessed May 1, 2011.
  15. Bill Dedman, "What are the odds? US nuke plants ranked by quake risk," NBC News, March 17, 2011 http://www.nbcnews.com/id/42103936 Accessed April 19, 2011.
  16. Archived copy [online]. [cit. 2011-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-05-25. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]