Jakob Kolletschka

Jakob Kolletschka
Narození24. července 1803
Bělá nad Svitavou
České královstvíČeské království České království
Úmrtí13. března 1847 (ve věku 43 let)
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Příčina úmrtísepse
Alma materVídeňská univerzita
Povolánílékař, pedagog a vysokoškolský učitel
ZaměstnavatelVídeňská univerzita
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jakob Kolletschka (24. července 1803, Bělá nad Svitavou[1] – 13. března 1847, Vídeň[2]) byl česko-rakouský patolog a soudní lékař.

Život a dílo

[editovat | editovat zdroj]

Pokřtěn byl jako Jakob Koletschka, syn rychtáře a rolníka Franze Koletschky a matky Anny Marie, rozené Krschkové.[1]

Studoval na Vídeňské univerzitě, kde v roce 1836 promoval s dizertací na téma De arrosionibus membranae mucosae tubi intestinalis (O erozi mukózní membrány trávicí trubice).[3] Deset let do roku 1839 se věnoval patologické anatomii v Patologicko-anatomickém ústavu Všeobecné nemocnici města Vídně, který v té době vedl Karel Rokytanský. Od roku 1837 zároveň přednášel na Vídeňské univerzitě. Následně působil tři roky jako primář v nemocnici Milosrdných sester v Leopoldstadtu. V roce 1843 byl jmenován profesorem státního lékařství (hygieny) a soudní medicíny. Tuto funkci zastával až do své smrti o čtyři roky později.

Ve spolupráci s Josefem Škodou publikoval dvě práce o perikarditidě:

  • Uber Pericarditis in pathologisch-anatomischer und diagnostischer Hinsicht. Medicinische Jahrbücher des kaiserlich-königlichen österreichischen Staates, 1834. (O perikarditidě z patologicko-anatomického a diagnostického hlediska)
  • Ueber Pericarditis in pathologischer und diagnostischer Beziehung. In: Medicinische Jahrbücher des kaiserlich-königlichen österreichischen Staates. Band 28, 1839, S. 55–74, 227–272 und 397–433. (O perikarditidě z patologicko-anatomického a diagnostického pohledu)

Zemřel v roce 1847 na sepsi poté, co byl jedním ze svých žáků nedopatřením říznut do prstu při pitvě. Jeho nešťastná smrt přispěla k jednomu z nejvýznamnějších objevů hygieny. Ignác Semmelweiss, který v té době pracoval na porodnickém oddělení a hledal příčinu horečky omladnic si povšimnul, že průběh Kolletschkovy choroby a později patologický nález se nápadně podobají projevům horečky omladnic. To jej dovedlo k přesvědčení, že horečka omladnic má stejný původ a je tedy důsledkem špatné hygieny. Později z tohoto důvodu nařizoval všem lékařům a studentům pracujícím na porodnickém oddělení umývat si ruce v chlórovém vápně a pečlivě sterilizovat nástroje před provedením vyšetření, čímž se mu podařilo úmrtnost rodiček výrazně snížit.[4]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jakob Kolletschka na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b SOA Zámrsk, Matrika narozených 1800-1835 v Bělé nad Svitavou, sign. M-17 2255, ukn.80, str.16. Dostupné online
  2. ↑ Nekrolog (německy). Die Gegenwar. 7. 4. 1847, s. 5. Dostupné online. 
  3. ↑ KOLLETSCHKA, Jacobus. Dissertatio inauguralis medica De arrosionibus membranae mucosae tubi intestinalis. Souborný katalog České republiky [online]. Národní knihovna ČR, 1836 [cit. 2024-01-27]. Dostupné online. 
  4. ↑ Mučedník vědy. Národní listy. 14. 6. 1906, s. 1. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]