Jakub Ludvík Sobieski

Jakub Ludvík Sobieski
Narození2. listopadu 1667
Paříž
Úmrtí19. prosince 1737 (ve věku 70 let)
Žovkva
Příčina úmrtícévní mozková příhoda
Místo pohřbeníkostel sv. Vavřince
Povolánípolitik
Oceněnírytíř Řádu zlatého rouna
Nábož. vyznáníkatolicismus
ChoťHedvika Alžběta Amálie Falcko-Neuburská (1691–1722)[1][2]
DětiMarie Karolína Sobieská
Marie Klementina Sobieská[1]
Marie Kazimíra Sobieská
RodičeJan III. Sobieski a Marie Kazimíra d’Arquien
RodSobieští
PříbuzníTereza Kunhuta Sobieská, Maria Teresa Sobieská, Konstanty Władysław Sobieski, Aleksander Benedykt Sobieski, Teresa Teofila Sobieská, Adelajda Ludwika Sobieská a Jan Sobieski (sourozenci)
Marie Luisa z La Tour d'Auvergne a Godefroy de La Tour d'Auvergne (vnoučata)
Funkceříšský kníže
pucký starosta
javorovský starosta
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jakub Ludvík Sobieski, plným jménem polsky Jakub Ludwik Henryk Sobieski (2. listopadu 1667, Paříž, Francie – 19. prosince 1737, Žovkva) byl polský princ a kníže olavský, pretendent polského trůnu. Pocházel z polského rodu Sobieských.

Byl synem polského krále Jana III. a Marie Kazimíry d’Arquien. Jeho manželka Hedvika Alžběta Amálie Falcko-Neuburská byla sestrou třetí manželky císaře Leopolda I., Eleonory. V roce 1691 dostal zástavou za půjčku císaři výnosy z Olavska, které držel až do své smrti roku 1737.[3] Přestože zde nedržel vládu, nechal se titulovat jako kníže olavský.[4]

Po smrti otce roku 1696 usiloval o polský trůn, místo něj byl však zvolen saský kurfiřt August II. Jakub Ludvík se však nevzdával a i nadále zůstal pretendentem polského trůnu. V tomto snažení ho podporoval švédský král Karel XII., který byl s augustovským Polskem ve válce. Proto byl dne 27. února 1704 na cestě z Oławy do Polska u Vratislavi unesen spolu se svým bratrem Konstantinem saským oddílem. Poté byl až do roku 1706 držen v zajetí v saské pevnosti Königstein.[5]

S manželkou Hedvikou Alžbětou Amálií Falcko-Neuburskou (1673–1722) měl pět dcer.[6][7] Z nich se do historie zapsala Marie Klementýna, manželka jakobitského pretendenta anglického trůnu Jakuba Františka Stuarta.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Kindred Britain.
  2. ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  3. ↑ WECZERKA, Hugo. Handbuch der historischen Stätten - Schlesien. 2. vyd. Stuttgart: Alfred Kröner Verlag, 2003. ISBN 3-520-31602-1. S. 376. (německy) 
  4. ↑ ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 978-80-7277-172-1. S. 179. Dále jen Dějiny Slezska v datech. 
  5. ↑ Dějiny Slezska v datech, s. 181.
  6. ↑ KAPS, Wolfgang. Hedwig Elisabeth (Amalie) von Pfalz-Neuburg (1673 – 1722) [online]. Neuburg an der Donau: http://www.pfalzneuburg.de (Wolfgang Kaps), 2011-01 [cit. 2013-01-11]. Dostupné online. (německy) 
  7. ↑ FUCHS, Peter. Philipp Wilhelm. In: Neue Deutsche Biographie, Band 20. Berlin: Duncker & Humblot, 2001. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. S. 384. (německy) Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]