Jakub Spravedlivý | |
---|---|
Narození | 1. století př. n. l. Herodovské království nebo Herodovská tetrarchie |
Úmrtí | 62 n. l. Jeruzalém římská provincie Judea |
Příčina úmrtí | svržení z výšky a následné kamenování / ubití k smrti kyjem (vražda, poprava) |
Bydliště | Nazaret a Jeruzalém |
Národnost | Izraelita, Hebrej |
Země | Herodovské království, Herodovská tetrarchie, římská provincie Judea |
Povolání | tesař, později židokřesťanský presbyter Jeruzaléma (do 62. n. l.) |
Znám jako | Jakub Spravedlivý, bratr Ježíše z Nazareta |
Oponenti | Kaifáš, Annáš, Anan |
Nábož. vyznání | židokřesťanství |
Děti | Justus z Jeruzaléma |
Rodiče | svatý Josef[1] a Alphaeus a Panna Maria a Marie Kleofášova |
Příbuzní | Ježíš Kristus (sourozenec) |
Funkce | Judeo-Christian Bishop of Jerusalem (do 62) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jakub Spravedlivý, hebrejsky יַעֲקֹב הַצַּדִּיק (Ja‘akov ha-Cadik), řecky Ιακωβος Δικαιος (Jakóbos Dikajos), je v Novém zákoně jmenován „Jakub, bratr Páně“[2], tedy bratr Ježíše Krista. V Novém zákoně se vyskytují i jiní Jakubové, se kterými je občas zaměňován, zejména se dvěma apoštoly Jakubem, synem Zebedeovým (Jakubem Starším, Větším) a Jakubem, synem Alfeovým (Jakub Mladší, Menší).
Jakub Spravedlivý byl v 1. století n. l. společně s apoštoly význačným představitelem vznikajícího mesiánského judaismu, vedl jednu z jeruzalémských synagóg (byl prvním jeruzalémským biskupem) a toto postavení v ní zastával až asi do roku 62, kdy byl na podnět velekněze Anana z Annášova rodu svržen z chrámové věže a ukamenován.[3][4] Přízvisko „Spravedlivý“ či též „Obdivuhodný“, řecky Ωβλιας (Óblias), získal na základě svého zbožného a nezištného způsobu života – od narození byl nazírem, v Chrámu často klečel na kolenou a prosil Pána za odpuštění pro lid [5]. Je považován za autora jednoho novozákonního spisu, jenž je znám jako list Jakubův.
Podle latinské verze Pseudo-Matoušova (apokryfního) evangelia (odstavec XLI) byl Jakub prvorozeným synem Josefa, jenž se mu narodil v prvním manželství [6]. Coby vdovec si pak Josef vzal za manželku Marii, jež mu porodila Ježíše, a Marie se tak stala Jakubovou macechou. Kromě Ježíše měl mít i bratry: Josefa, Šimona a Judu [7].
Naopak podle Eusebiových dějin (sepsaných před 30. květnem 339 n. l., kdy Eusebios z Kaisareie zemřel) je Jakub synem svaté Marie Kleofášovy, sestry Ježíšovy matky, a Kleofáše, který podle Hegesippa byl bratrem pěstouna Páně svatého Josefa. Měl tedy být dvojnásobně spřízněn s Ježíšem, s jeho oběma rodiči, a podle hebrejské terminologie bratrem ve smyslu „bratranec“.[8]. V řečtině, ve které jsou napsána evangelia a celý NZ, je však pro pojmy bratranec a bratr užíváno odlišných výrazů. V řeckém originále je tedy nazýván Lukášem, či apoštolem Pavlem nikoliv blízkým příbuzným, ale jedním ze sourozenců (dle Mk 6:3 jich je nejméně šest) Ježíše Krista.