Jalubí | |
---|---|
Jalubí, jaro 2006 | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Staré Město |
Obec s rozšířenou působností | Uherské Hradiště (správní obvod) |
Okres | Uherské Hradiště |
Kraj | Zlínský |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°6′59″ s. š., 17°25′40″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 804 (2024)[1] |
Rozloha | 8,06 km²[2] |
Katastrální území | Jalubí |
Nadmořská výška | 218 m n. m. |
PSČ | 687 05 |
Počet domů | 588 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Jalubí 135 687 05 Jalubí starosta@jalubi.eu |
Starosta | Lukáš Horák |
Oficiální web: www | |
Jalubí | |
Další údaje | |
Kód obce | 592226 |
Kód části obce | 56596 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jalubí je obec v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji, nacházející se na severovýchodním úpatí Chřibů v nadmořské výšce 229 metrů a 4 km severozápadně od Uherského Hradiště. Žije zde přibližně 1 800[1] obyvatel. I přes mírně členitý kotlinový terén se v centru rozprostírá náves uličního typu, kterou protéká Jalubský potok.
V Jalubí se stále dodržují tradiční zvyky, jako např. krojované hody s právem, masopust, pochovávání basy, a stavění a kácení májky. Patrně největší památkou Jalubí je farní kostel sv. Jana Křtitele, postavený na kopci nad obcí roku 1763. Interiér zdobí obrazy Ignáce Raaba a Ignáce Mayera st., kazatelna a varhany od Jana Výmoly. V polích na severovýchodě obce stojí replika původního větrného mlýna.
Nejstarší písemné doklady názvu vesnice mají podobu Gelube (1265) a Gelbowe (1372) (písmeno G v nich označuje hlásku j), od roku 1532 je doložena dnešní podoba Jalubí. Původ tohoto jména je neznámý.[4]
Z archívních dokladů lze zjistit, že v roce 1228 byl založen velehradský klášter. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1265. Jedná se o listinu, vydanou olomouckým biskupem Brunonem, kde je Jalubí (De Gelube) zmíněno jako jedna z osad, spadajících pod olomoucké biskupství, kterému má klášter platit desátek. Název obce je asi odvozeno od jména pána Geloube (dle jiných zdrojů Gelabb[5]), který vesnici kolonizoval. (I když ústní tradice tvrdí, že vznikl z výrazu Ja ljublju/Ja lúbim.[6]) Obec se v různých obdobích jmenovala: Gelube 1265, Gelbowe 1372, Galubii 1532, Jalubi 1669, Jalub 1846, Galuby 1893, Jalubí (G se četlo jako J).
Jalubí náleželo panství velehradského kláštera a bylo tudíž úzce spjato s jeho osudem. První kostel byl postaven již ve 14. století cisterciáky z Velehradu ve slohu gotickém a byl situován nedaleko nynějšího kostela do míst Mokrošovy zahrady, dříve řezníka Horáka. Kolem kostela byl hřbitov. Kostel byl v lednu 1421 zničen moravskými husity. Po husitských bouřích opatové z nouze osady prodávali nebo je dávali do zástavy.
Nový farní kostel, zasvěcený sv. Janu Křtiteli, byl dostavěn v roce 1763. Benedikován byl posledním opatem velehradským Filipem Martinem Zurym 9. října 1764. Stavba stála 10 000 zlatých. Opat Zury vybavil kostel bočními oltáři s obrazy Ignáce Raaba, retabulum s oltářním obrazem Křtu Páně od Ignáce Mayera st., kazatelnou a varhanami od Jana Výmoly z Brna za 366 zlatých.
Velké opravy ve farním kostele byly prováděny v letech 1888–1890 za pana děkana Jana Hrubého, který je pohřben na hřbitově v Jalubí. V září 1888 strhla vichřice šindelovou střechu věže. Shnilá vazba byla nahrazena novou a střecha byla oplechována pozinkovaným plechem. Na jaře 1889 byl celý kostel vymalován. V roce 1890 byly pořízeny nové varhany od Hauka-Strmisky.
Roku 1991 v obci založili první skautský oddíl manželé Vagundovi. Oddíl patřil pod středisko Modrá, seskupující více oddílu z okolních vesnic. Čítal jen několik členů.