James Jeans | |
---|---|
Rodné jméno | James Hopwood Jeans |
Narození | 11. září 1877 Ormskirk |
Úmrtí | 16. září 1946 (ve věku 69 let) Dorking |
Alma mater | Trinity College Univerzita v Cambridgi |
Povolání | matematik, fyzik, astronom, spisovatel a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatelé | Univerzita v Cambridgi (od 1901) Princetonská univerzita (od 1904) Observatoř Mount Wilson (od 1923) |
Ocenění | člen Královské společnosti (1906) Bakerian Lecture (1917) Adamsova cena (1917) Královská medaile (1919) Zlatá medaile Královské astronomické společnosti (1922) … více na Wikidatech |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sir James Hopwood Jeans [džejms hopwud džíns] (11. září 1877 Ormskirk, Anglie – 16. září 1946 Dorking, Anglie) byl britský fyzik, astronom a matematik.
Jeans se narodil v anglickém Lancashire, studoval v Norwoodu a na Trinity College v Cambridge), kde pak také přednášel. V letech 1904-1910 byl profesorem aplikované matematiky na univerzitě v Princetonu, 1907 se oženil s americkou básnířkou Ch. Mittchel a od roku 1910 opět přednášel v Cambridge. Roku 1928 byl povýšen do šlechtického stavu, 1929 odešel do výslužby a pak psal populární knihy pro široké publikum, kde se snažil vyložit fyzikální obraz světa po objevu kvantové teorie. Tyto knihy byly velmi oblíbené a byly přeloženy do mnoha jazyků včetně češtiny.
Ve vědeckém světě si získal značnou autoritu knihami o dynamické teorii plynů (1904), teoretické mechanice (1906) a o matematické teorii elektřiny a magnetismu (1908). Přispěl významnými objevy k různým oblastem fyziky, například kvantové teorii, teorii radiace a teorii evoluce hvězd. Roku 1918 spolu s geofyzikem H. Jeffreysem navrhl alternativní „slapovou“ hypotézu o vzniku sluneční soustavy. Podle ní se ke Slunci kdysi přiblížila velká hvězda, která z něho svou přitažlivostí vytrhla sloupec plynné hmoty, který se pak rozpadl a z jeho částí vznikly planety. Tato hypotéza byla později opuštěna.
Spolu s A. Eddingtonem patří Jeans mezi zakladatele britské kosmologie, i když jejich teorie ustáleného Vesmíru byla později nahrazena teorií velkého třesku (Big Bang). Formuloval takzvanou Jeansovu délku, kritický poloměr mezihvězdného oblaku plynu, kdy může oblak kondensovat a vytvořit hvězdu. Podílel se na vzniku Rayleigh-Jeansova zákona, který určuje závislost hustoty energie v radiaci černého tělesa v závislosti na teplotě zdroje.
Od roku 1906 byl Jeans členem Královské společnosti, roku 1919 dostal její medaili a roku 1922 zlatou medaili. Roku 1931 získal v USA Franklinovu medaili a pak řadu vyznamenání v Indii. Je po něm pojmenován kráter na Měsíci a na Marsu a planetka 2763.
„ | Obecně se mi zdá, že Vesmír se spíš podobá velké myšlence než velikému stroji. | “ |
— Rozhovor pro The Observer |
Dostupné na Internet Archive:
Ostatní:
V tomto článku byl použit překlad textu z článku James Hopwood Jeans na anglické Wikipedii.