Jan Marsalek
| Jan Marsalek | |
|---|---|
 | |
| Narození | 15. března 1980 (44 let) Vídeň |
| Povolání | manažer a uprchlík |
| Zaměstnavatel | Wirecard (do 2020) |
| Funkce | provozní ředitel (2010–2020) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Marsalek (* 15. března 1980, Vídeň) je bývalý rakouský finančník s českými kořeny (jeho prarodiče přišli do Vídně v době Rakouska-Uherska před 1.světovou válkou).[1]. Vyslovuje se i píše jako Jan Maršálek, jak má jméno zapsané i ve vlastním cestovním pasu. Je na útěku před německými orgány od června 2020 kvůli jeho roli v kolapsu firmy Wirecard, který se řadí mezi největší podvody a finanční skandály století.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Oba jeho prarodiče z otcovy strany jsou potomci českých přistěhovalců do Vídně z doby před 1. světovou válkou. Jeho děda Hans Marsalek (1914-2011) byl rakouský předválečný radikální sociálně-demokratický (až komunistický) aktivista, později vězeň v koncentračním táboře Mauthausen, kde pracoval v administrativě a po 2. sv. válce známý jako pečovatel o odkaz obětí tábora a stíháním nacistických zločinců.
Jan Marsalek měl navštěvovat francouzské gymnázium ve Vídni.[1] Není zcela jasné které. Nejpravděpodobnější možné po dotazu ale informaci o studiu nepotvrdilo. Později přestoupil na běžné gymnázium, ze kterého odešel 5 měsíců před maturitou. Ve věku 19 let založil softwarovou společnost. O pár měsíců později 1. února 2010 byl najat a stal se členem představenstva a provozním ředitelem firmy Wirecard. Před jeho zmizením v červnu 2020 byl naposled registrován jako obyvatel Mnichova.
Podezření
[editovat | editovat zdroj]V březnu 2019 začaly The Financial Times odhalovat finanční nesrovnalosti firmy Wirecard ve výši téměř 2 miliardy euro. V červnu 2020 musel být na základě nových důkazů odvolán[2], čímž byla firma nucena zažádat o ochranu před věřiteli. Marsalek je považován za hlavního viníka účetního skandálu.
O jeho kauze v rámci Wirecard bylo napsáno několik knih.
Špionáž pro ruské tajné služby
[editovat | editovat zdroj]Podle rakouského policejního zatykače na Egista Otta Marsalek využíval zkompromitované pracovníky zpravodajských služeb ve Vídni ke špehování evropských občanů a k plánování vloupání a atentátů elitními ruskými údernými jednotkami. Podle britské rozvědky Marsalek měl získat kryptografický přístroj velení NATO a pašovat do Moskvy ukradené telefony vysokých rakouských státních úředníků. Podle zatykače Marsalek pověřil Otta a vysokého rakouského bezpečnostního úředníka Martina Weisse, aby po dobu nejméně pěti let umožňovali práci ruské vojenské rozvědky GRU a kontrarozvědky (FSB) na evropské půdě.[3]
Média publikovala spekulace o jeho znalostech složení novičoku a napojení na ruské a možná i další tajné služby.[4]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Podvodník století nikdy nezapřel české kořeny. Kde se vzal Maršálek?. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2021-08-02]. Dostupné online.
- ↑ World's Most Wanted Man Jan Marsalek Located in Belarus; Data Points to Russian Intel Links. bellingcat [online]. 2020-07-18 [cit. 2020-07-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LUCOVIČ, Matěj. Rakouskem rezonuje špionážní kauza, její stopy vedou do Ruska. ČT24 [online]. Česká televize, 2024-04-12 [cit. 2024-04-15]. Dostupné online.
- ↑ https://www.ft.com/content/511ecf86-ab40-486c-8f76-b8ebda4cc669
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Marsalek na Wikimedia Commons
