Jan Tristan z Nevers

Jan Tristan z Nevers
Narození8. dubna 1250
Damietta
Úmrtí3. srpna 1270 (ve věku 20 let)
Tunis
PohřbenKlášter Royaumont
OtecLudvík IX. Francouzský
MatkaMarkéta Provensálská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Tristan z Nevers (francouzsky Jean Tristan de France, 8. dubna 1250 Damietta – 3. srpna 1270) byl hrabě z Nevers a z Valois z dynastie Kapetovců a účastník dvou křížových výprav po boku svého otce francouzského krále Ludvíka IX.

Život v době křížových výprav

[editovat | editovat zdroj]
Cesta do Tunisu roku 1270 (iluminace ze 14. století)

V čase Janova narození jeho rodiče pobývali na kruciátě ve Svaté zemi a těhotná královna Markéta hájila s malou posádkou křižáky dobyté město Damietta v deltě Nilu. Ludvík IX. byl tou dobou již nemocný[1] a v zajetí nevěřících. Královna se o manželově zajetí dozvěděla tři dny před porodem a v obavě před hrozícím zajetím donutila svého osobního strážce ke slibu, že pokud do města dorazí muslimové, setne jí raději hlavu. [2] 8. dubna porodila syna Jana a na znamení velké bolesti, kterou prožívala nad manželovým zajetím se mu začalo říkat Tristan.[3] Král nakonec ze zajetí vyvázl díky vydání Damietty a zaplacení obrovského výkupného.[4] Namísto návratu do Francie však pln výčitek svědomí za neúspěch tažení přesunul svou základnu do Sýrie a veškeré své úsilí napjal k zlepšení vojenského postavení Svaté země a financování stavby hradeb okolo křesťanských měst.[5] Královna zůstala po manželově boku a ve Svaté zemi mu povila další dva potomky.[pozn. 1]Čtyřletý pobyt[5] královského páru byl nečekaně zkrácen úmrtím královny matky, jež v dobu Ludvíkovy nepřítomnosti spravovala království. 17. července 1254 se rodina vrátila do Paříže.[7]

Od června 1258 byl osmiletý Jan Tristan zasnouben se svou vrstevnicí Jolandou, dcerou Oda Burgundského. Svatba se konala v červnu 1265.[8] Po tchánově skonu se společně s Jolandou snažil získat část rozsáhlého dědictví.[pozn. 2] V březnu 1268 dostal od otce titul hraběte z Valois a Crépy.[6]

Ludvík IX. se roku 1267[10] i přes své chatrné zdraví[5] rozhodl k nové křížové výpravě. Královo nejbližší okolí nebylo jeho rozhodnutím právě nadšeno,[10] ale i tak velká část rodiny přijala kříž společně s ním.[11] 2. července 1270 se výprava vydala nikoli do Svaté země, ale do Tunisu, kde Ludvík doufal na pravou víru obrátit tamního sultána a ani nevyčkal slibovaných posil. 24. července dobyli křižáci Kartágo, ale většímu úspěchu se postavila do cesty epidemie.[5] Onemocněl i Jan[12] a ve velmi krátké době zemřel. Do hrobu jej následoval i otec a při zpáteční cestě do vlasti také velká část zúčastněných příbuzných.[11] Janovy ostatky byly dopraveny do Francie a pohřbeny v Saint-Denis.[6] Hrabství Valois se vrátilo francouzské koruně.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
 Ludvík VII. Francouzský
 
 
 Filip II. Francouzský
 
 
 
 
 
 
 Adéla ze Champagne
 
 
 Ludvík VIII. Francouzský
 
 
 
 
 
 
 Balduin V. Henegavský
 
 
 Alžběta Henegavská
 
 
 
 
 
 
 Markéta I. Flanderská
 
 
 Ludvík IX. Francouzský
 
 
 
 
 
 
 Sancho III. Kastilský
 
 
 Alfons VIII. Kastilský
 
 
 
 
 
 
 Blanka Navarrská
 
 
 Blanka Kastilská
 
 
 
 
 
 
 Jindřich II. Plantagenet
 
 
 Eleonora Anglická
 
 
 
 
 
 
 Eleonora Akvitánská
 
Jan Tristan
 
 
 
 
 
 Alfons VII. Kastilský
 
 
 Alfons II. Provensálský
 
 
 
 
 
 
 Sancha Kastilská
 
 
 Ramon Berenguer IV. Provensálský
 
 
 
 
 
 
 Renier ze Sabranu
 
 
 Garsenda ze Sabranu
 
 
 
 
 
 
 Garsenda z Forcalquier
 
 
 Markéta Provensálská
 
 
 
 
 
 
 Humbert III. Savojský
 
 
 Tomáš I. Savojský
 
 
 
 
 
 
 Beatrix z Viennois
 
 
 Beatrix Savojská
 
 
 
 
 
 
 Vilém I. ze Ženevy
 
 
 Markéta ze Ženevy
 
 
 
 
 
 
 Beatrix z Faucigny
 

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Roku 1251 se narodil Petr a roku 1253 Blanka[6]
  2. ↑ Odovi, kterému se stala osudnou účast na kruciátě a zahynul u Akkonu , se podařilo zplodit pouze samé dcery.[9]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ HROCHOVÁ, Věra. Křížové výpravy ve světle soudobých kronik. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1982. 14-409-82. S. 221. 
  2. ↑ Hrochová, str. 213
  3. ↑ Joinville, str. 116
  4. ↑ EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. S. 177. [dále jen Francouzští králové]. 
  5. ↑ a b c d BRIDGE, Antony. Křížové výpravy. Praha: Academia, 1995. ISBN 80-200-0512-9. S. 206. Dále jen Křížové výpravy. 
  6. ↑ a b c www.fmg.ac
  7. ↑ Králové, str. 178
  8. ↑ www.fmg.ac
  9. ↑ www.mittelalter-genealogie.de
  10. ↑ a b Králové, str. 182
  11. ↑ a b Králové, str. 183
  12. ↑ DUGGAN, Alfred. Křižácké výpravy. Praha: Orbis, 1973. S. 203. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]