Japonečka | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | obojživelníci (Amphibia) |
Řád | žáby (Anura) |
Čeleď | létavkovití (Rhacophoridae) |
Podčeleď | japonečky (Buergeriinae) |
Rod | japonečka (Buergeria) Tschudi, 1838 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Japonečka (Buergeria) je nepočetný rod asijských žab z čeledi létavkovití (Rhacophoridae).
Rod japonečka (Buergeria) popsal švýcarský přírodovědec Johann Jakob von Tschudi roku 1838. Je známo celkem šest druhů japoneček:[1][2]
Ohledně zařazení japoneček v rámci systému žab panovaly určité nejasnosti. Současná systematika klasifikuje rod Buergeria v rámci čeledi létavkovitých (Rhacophoridae). V ní tvoří jediný podřazený taxon samostatné podčeledi japonečky (Buergeriinae), kterou roku 1989 vytyčil A. Channing na základě morfologických důkazů.[3] Pozdější molekulární analýzy podpořily oprávněnost tohoto systému; japonečky na základě nich představují sesterskou skupinu vůči zbylým létavkovitým, pro něž je v takovém případě vyčleněna samostatná podčeleď létavky (Rhacophorinae).[4]
Japonečky jsou malé až středně velké žáby, dosahují délky těla od čenichu po kloaku (SVL) 25–70 mm. Samci bývají o něco menší než samice, objevuje se tedy pohlavní dimorfismus.[5] Typový druh japonečka Bürgerova (Buergeria buergeri) dosahuje velikosti 37–44 mm v případě samců a 49–69 mm v případě samic. Zbarvení je typicky kryptické: svrchní partie jsou popelavě šedé až hnědé, s nepravidelným tmavším vzorem, což žábě poskytuje dobré maskování v jejím přirozeném prostředí. Spodní partie těla mají naproti tomu světlé zbarvení.[6]
Japonečky běžně žijí na zemi nebo ve vodě, zejména v horských tocích. Areál jejich rozšíření sahá od Tchaj-wanu přes souostroví Rjúkjú až do jižních regionů Japonska. Rozmnožování probíhá od brzkého jara do léta. Samci si v tuto dobu vydržují teritoria poblíž vodních toků, odkud se ozývají kvákáním. Vajíčka samice klade přímo do vody. Amplexus, typické rozmnožovací chování žab, je axilárního typu – samec se tedy během páření zafixuje za podpaží samice. Pulci žijí volně a jejich metamorfóza v dospělce trvá přibližně 56 dní.[5]
Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) hodnotí jeden druh, japonečku hainanskou (Buergeria oxycephala), jako zranitelný.[7] Zbylé japonečky nejsou pokládány za ohrožené.