Japonské pohádky

ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Konkrétní problémy: wikifikace, zdroje a reference


Japonské pohádky jsou povídky pocházející ze Země vycházejícího slunce. Vznikat začaly již v 8. století, kdy byly vykládány šamany. Sepsané pohádky se čtou stejně jako manga knihy, tedy zprava doleva.

Obecná charakteristika japonských pohádek

[editovat | editovat zdroj]

Oproti evropským pohádkám se velice liší, jsou mnohem méně drastické a násilné. Člověka chápou jako přirozenou součást přírody, jejich hrdiny jsou často zvířata. Každý z příběhu obsahuje morální ponaučení ze zkušeností mnoha generací lidského pokolení. Typickým rysem těchto pohádek je to, že se hlavní hrdina setkává s nějakým nadpřirozenem, např. mluvící zvířata (tanuki) nebo hrátky, pomoc či láska bohů. Odhalují čtenáři informace o japonské historii a stylu života. Jsou ovlivněny šintoismem a buddhismem.

Rozdělení

[editovat | editovat zdroj]

Japonské pohádky jsou často rozděleny do několika částí[1]

  1. mukašibanaši - příběhy z dávné minulosti, jsou naučné s náboženskými prvky mohou mít i prvky fantazie s nadpřirozenem.[2](Momotaro)
  2. namidabanaši - smutné příběhy (vrabec s rozstřiženým jazýčkem)[3]
  3. obakebanaši - stašidelné příběhy (duch sakury) [4]
  4. ongaešibanaši - příběhy splácení laskavosti (strom na rozcestí)[5]
  5. tončibanaši - vtipné příběhy
  6. waraibanaši - humorné příbehy
  7. jokubaribanaši - příběhy o chamtivosti

Strašidelné příběhy

[editovat | editovat zdroj]

Dle Japonců je Japonsko jedním z míst, kde se straší nejvíc. Japonci věřili tomu, že Japonsko je ostrov, který je smíchaný s nadpřirozenou silou. Půda nabitá magickou energií a lidské bytosti, které ji společně sdílí. Lidé se obávají duchů jurei, ale také je ctí.[6]

Démoni

[editovat | editovat zdroj]
  1. kijohime - hadí žena
  2. juki-onna - sněžná žena
  3. jamauba- horští ogři
  4. tengu- horští goblini
  5. kučisake-onna - žena s rozřízlou pusou, která se stala městskou legendou (1979)[7]

Hlavní hrdina

[editovat | editovat zdroj]

Hlavní hrdinové jsou dobří, spravedliví, hodní, vždy působící jako vzor správného chování. Důraz je zde kladen na lásku a úctu k rodičům. Pak jsou zde příklady chamtivosti, např. závistivý soused je kvůli této špatné vlastnosti potrestán.

Děj

[editovat | editovat zdroj]

Děj u nich většinou nezačíná slovem kdysi bylo nebylo, ale je u nich určené období a místo. Hlavní hrdinové obvykle pocházejí z chudých poměrů a jsou postihnuti nepříznivým osudem. Setkávají se s nadpřirozenem, které je často zkouší. Když uspějí, bývají odměněni, ale tato odměna se může obrátit v jejich neprospěch, viz Stříbrný jeřáb.[8]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ www.newworldencyclopedia.org [online]. www.newworldencyclopedia.org [cit. 2016-02-22]. Dostupné online. 
  2. ↑ www.jpf.org.au [online]. www.jpf.org.au [cit. 2016-02-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  3. ↑ HLOUCHA, Joe. Pohádky japonských dětí. V Hodkovičkách 2/20 147 00 Praha. vyd. Praha: PRAGMA, 2015. 86 s. ISBN 978-80-7349-440-7. S. 85–86. 
  4. ↑ www.sarudama.com [online]. www.sarudama.com [cit. 2016-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-11. 
  5. ↑ ZLATA, Černá; NOVÁK, Miroslav. Japonské pohádky. 2.. vyd. Havlíčkův brod: Petrkov, 2008. 194 s. ISBN 978-80-904061-1-7. S. 62–67. 
  6. ↑ 百物語怪談会 Hyakumonogatari Kaidankai [online]. [cit. 2016-02-23]. Dostupné online. 
  7. ↑ Mental Floss [online]. Mental Floss [cit. 2016-02-22]. Dostupné online. 
  8. ↑ HLOUCHA, Joe. Pohádky slunného východu. Praha: Pragma, 2015. 62 s. ISBN 978-80-7349-443-8. S. 19–24. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]