Jaspis | |
---|---|
Obecné | |
Kategorie | Minerál |
Chemický vzorec | SiO2 |
Identifikace | |
Barva | žlutá, hnědá, červená, zelená |
Vzhled krystalu | mandle, geody, hnízda |
Soustava | klencová |
Tvrdost | 6–7 |
Lesk | skelný, matný, mastný i hedvábný |
Štěpnost | chybí |
Vryp | bílý |
Hustota | 2,6 g ⋅ cm−3 |
Rozpustnost | lehce rozpustný v zásadách (hlavně KOH) |
Ostatní | lom nerovný, tříštivý, lasturnatý |
Jaspis je neprůhledná odrůda chalcedonu vyskytující se v řadě barevných variant (červená, zelená, žlutá, hnědá…). Hlavní složkou je oxid křemičitý s častými přimíšeninami opálu, zabarvení pak určují uzavřeniny chloritu, příměsi železa, manganu a jiných prvků. Byl již od starověku ceněný kámen. Kromě šperkařství má význam také v esoterice.
Jaspis se tvoří v dutinách hornin různého druhu v důsledku ochlazování horkých roztoků, plynů a par unikajících z chladnoucího magmatu (vyplňuje dutiny čedičových a metaforových mandlovců), kde vzniká za nízkých teplot jako sraženina silikátových roztoků. Dále může vzniknout kontaktní metamorfózou hornin vhodného složení.
Tvoří mandle, geody, hnízda, kůry v dutinách hornin. Hmota se zdá být celistvá, ve skutečnosti kryptokrystalická (velice malé krystaly).
Řekové, Římané i Egypťané si ho cenili jako drahého kamene. Do jaspisu se vyřezávaly reliéfy a intaglie. Velká kolekce vyřezávaných jaspisů, převážně vytěžených na Uralu, se nalézá v petrohradské Ermitáži. Římský císař, král český a uherský Rudolf II. měl stůl vykládaný jaspisy mnoha barev. Tento stůl byl považován za jeden ze sedmi divů renesance. Od starověku je považován za kámen s apotropaickými vlastnostmi. Léčitelé mu připisují schopnosti chránit před těžkými sny, snižovat horečky, zastavovat krvácení, pomáhat při léčbě "ženských nemocí", dále příznivý vliv při léčbě rakoviny, nemoci krve a krku,[zdroj?] ale to nebylo nikdy vědecky prokázáno.
V České republice:
Svět: