V Itálii se používá okolo 30 jazyků, ale velká část z nich se často berou pouze jako dialekty italštiny. Spisovná italština vychází z toskánského dialektu, ale mnoho Italů mluví místními dialekty (odvozenými z vulgární latiny). V některých částech Itálie se mluví i dalšími jazyky (např. katalánština, řečtina nebo albánština).
Italština patří mezi románské jazyky, konkrétně mezi východorománské jazyky (spolu s rumunštinou). Je to nejpoužívanější jazyk Itálie a také úřední jazyk Itálie. Jak již bylo zmíněno, tak spisovná italština vychází z toskánského dialektu.
V Itálii se kromě italštiny mluví mnoha dalšími románskými jazyky, z nichž se ale mnohé někdy berou pouze jako dialekty italštiny.
Mezi oficiálně uznané menšinové románské jazyky patří:
V Itálii se mluví i dalšími románskými jazyky, které se ale často berou pouze jako dialekt italštiny. Jedná se např. o sicilštinu, neapolštinu, romanesco (římský dialekt), ligurštinu, emilijštinu-románština, toskánštinu, lombardštinu nebo benátštinu.
Další oficiálně uznané jazyky patří do ostatních podskupin indoevropských jazyků:
V Itálii se používají i další jazyky, a to jazyk imigrantů, kteří do Itálie přišli. Mezi nejpoužívanější imigrantské jazyky patří rumunština, arabština, albánština, romština, španělština, čínština, ruština, ukrajinština, srbochorvatština a polština.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Languages of Italy na anglické Wikipedii.