Jean-Baptiste Charcot | |
---|---|
Jean-Baptiste Charcot (1925) | |
Narození | 15. července 1867 Neuilly-sur-Seine |
Úmrtí | 16. září 1936 (ve věku 69 let) Island |
Příčina úmrtí | ztroskotání |
Místo pohřbení | Hřbitov Montmartre |
Bydliště | Neuilly-sur-Seine |
Alma mater | Alsaská škola |
Povolání | lékař, objevitel, sportovec, výzkumník a hráč rugby union |
Zaměstnavatel | Vysoká škola praktických studií |
Ocenění | Cullumova geografická medaile (1911) Medaile patrona (1911) Velká zlatá medaile za průzkum (1912) Velká zlatá medaile společnosti za rozvoj pokroku (1927) velkodůstojník Řádu čestné legie (1934) … více na Wikidatech |
Choť | Jeanne Hugo (1896–1905) Meg Cléry-Charcot |
Rodiče | Jean-Martin Charcot |
Příbuzní | Marie Waldeck-Rousseau (sourozenec) |
Funkce | prezident (Académie de Marine; 1929–1930) prezident (Geografická společnost) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jean-Baptiste-Étienne-Auguste Charcot (15. červenec 1867 Neuilly-sur-Seine – 16. září 1936) byl francouzský polárník. Jeho otec Jean-Martin Charcot byl známý psychiatr.
Byl jmenován vůdcem francouzské antarktické expedice, jež na lodi Français v letech 1904-1907 prozkoumala západní pobřeží Grahamovy země. Expedice v roce 1905 dorazila na Adelaidin ostrov a pořídila zde fotografie (tehdy šlo o technologickou novinku). V letech 1908-1910 vedl další výpravu na lodi Pourquoi-Pas, která prozkoumala Bellingshausenovo a Amundsenovo moře. Objevila přitom ostrov, který pojmenoval na počest svého otce Charcotův ostrov. Další výprava z let 1925–1936 zkoumala Grónsko a Svalbard. Během této výpravy zahynul v bouři, když jejich loď Pourquoi-Pas ztroskotala u pobřeží Islandu. Ještě v roce 1936 vytvořil sochař Einar Jónsson v Reykjavíku jeho památník. Další v roce 1952 vysochal Ríkarður Jónsson.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jean-Baptiste Charcot na anglické Wikipedii.