Jean Richepin | |
---|---|
Narození | 4. února 1849 Médéa |
Úmrtí | 12. prosince 1926 (ve věku 77 let) rue de la Tour |
Místo pohřbení | Pléneuf-Val-André |
Povolání | dramatik, básník, romanopisec, libretista, spisovatel, prozaik a politik |
Národnost | francouzská |
Alma mater | École Normale Supérieure |
Významná díla | La Chanson des gueux |
Ocenění | rytíř Řádu čestné legie (1909) důstojník Řádu čestné legie (1912) komandér Řádu čestné legie (1924) Prix Émile Augier |
Manžel(ka) | Marie Richepin |
Děti | Jean Luis, Jean Pierre, Jacques |
Rodiče | Jean Richepin, Rose Beschepoix |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jean Richepin (4. února 1849 Médéa – 12. prosince 1926 Paříž) byl francouzský básník, dramatik a romanopisec.
Narodil se v rodině vojenského lékaře Julese Richepina a Rose rozené Beschepoix. S manželkou Marií (1876), měl tři syny: Jeana Luise (1898), Jeana Pierra (1901)[1] a Jacquese, který byl také dramatik.
Jean Richepin začal studovat medicínu, ale vzdal se jí, aby mohl studovat literaturu na École Normale. Odešel ze školy bez titulu a nějaký čas se toulal po Francii. Jeho první kniha poezie La Chanson des gueux vyšla v roce 1876. Místní úřady reagovaly na jeho hrubý jazyk tím, že ho odsoudily k měsíčnímu vězení.[2]
Svým ostrým a odvážným jazykem zkoumal nižší vrstvy společnosti. Stejně jak Émile Zola revolucionizoval román svým naturalismem, dělal v tomto období totéž pro francouzskou poezii.[2]
Navzdory kritice pokračoval Richepin v psaní svým stylem. Svou volbu jazyka obhajoval tím, že by se dalo tvrdit, že je to zbytečné a odporné, ale není to nemorální. Mezi jeho básnická díla patří Les Caresses (1877), Les Blasphèmes (1884) a La Mer (1886). Napsal tři romány, a řadu úspěšných her. V roce 1908 byl zvolen do Francouzské akademie a později se stal jejím ředitelem.[2]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jean Richepin na anglické Wikipedii.