Jeanine Áñezová

Jeanine Áñezová
Jeanine Áñezová (6. ledna 2020)
Jeanine Áñezová (6. ledna 2020)
81. prezident Bolívie
Ve funkci:
12. listopadu 2019 – 8. listopadu 2020
PředchůdceEvo Morales
NástupceLuis Arce
Stranická příslušnost
ČlenstvíPlan Progress for Bolivia – National Convergence
Democrat Social Movement
Rodné jménoJeanine Áñez Chávez
Narození13. června 1967 (57 let)
San Joaquín
SídloMiraflores Women's Penitentiary
Alma materUniversidad Autónoma del Beni
Profesepolitička
Náboženstvíkatolicismus
PodpisJeanine Áñezová, podpis
CommonsJeanine Áñez
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jeanine Áñezová (* 13. srpna 1967 Trinidad, Bolívie) je bolivijská politička, právnička a televizní moderátorka. Od 12. listopadu 2019 do 8. listopadu 2020 byla prozatímní prezidentkou Bolívie poté, co rezignoval Evo Morales. Stala se druhou prezidentkou v historii Bolívie, první byla Lidia Gueiler Tejada. Než se stala prezidentkou byla opoziční senátorkou za departement Beni. Politický postoj Áñezové je médii označován jako pravicový, konzervativní a protimoralesovský.[1][2][3][4][5]

Prezidentská funkce

[editovat | editovat zdroj]

Kritiku v prvních dnech její vlády vyvolalo už sestavení šestnáctičlenného kabinetu, ve kterém nebyl ani jeden domorodý člověk,[6] ti přitom v Bolívií tvoří 41 % populace a ve velkém podporovali právě Moralese, jakožto prvního domorodého prezidenta.[7] Později byli do funkce uvedeni dva domorodí ministři.[6] Jako svůj cíl Áñezová uvedla „znovuvybudování demokracie“. Během svého ročního působení ve funkci se věnovala problematice domácího násilí na ženách,[8] nechala prověřit údajnou korupci ve státních firmách a vládních institucích (což opozice kritizovala jako záminku k čistkám),[9][10] implementovala řadu neoliberálních opatření,[11] které stály v přímém kontrastu k Moralesově levicové politice, snížila daně velkým korporacím, neúspěšně se snažila zprivatizovat státní energetickou společnost Elfec[12] a pokusila se zvrátit Moralesovu antiimperialistickou politiku, v rámci čehož rozvázala diplomatické styky s Nikaraguou, Kubou, Venezuelou a Íránem.[13][14] Dne 9. října 2020 pronesla řeč, kdy připomněla 53. výročí od zavraždění argentinsko-kubánského revolucionáře Che Guevary, přičemž vzdala hold bolivijským vojákům, kteří jej v roce 1967 popravili.[15]

V březnu 2020 o jejím působení v roli prezidentky The Washington Post napsal: „Od svého uvedení do funkce se energicky antisocialistická Áñez zasloužila o zadržení stovek svých oponentů, umlčování novinářů a kampaň za stabilizaci společnosti, po které zůstalo podle národního ombudsmana a lidskoprávních organizací minimálně 31 mrtvých.“[16] Deník odkazoval na události z listopadu 2019, kdy Áñezová vyhlásila kampaň na „stabilizaci společnosti“, v rámci které policie a armáda násilně zakročila proti demonstrantům poblíž měst Sacaba a Senkata. The New York Times v červnu 2020 uvedly, že Áñezina vláda „perzekvovala podporovatele bývalého prezidenta, potlačovala disent a pracovala na trvalém upevnění své moci“.[17]

V prezidentských volbách, které se konaly v říjnu roku 2020, zvítězil s 55 % levicový kandidát a člen bývalé Moralesovy vlády Luis Arce. Áñezová zprvu neměla v úmyslu se voleb účastnit, koncem ledna 2020 nicméně nečekaně ohlásila svou kandidaturu.[18] Tu později stáhla po řadě neuspokojivých předvoleních průzkumů.[19] V březnu 2021 byl bolivijskou[20] vládou na Áñezovou vydán zatykač a následně byla zadržena spolu s dalšími členy své bývalé vlády. Prokuratura ji obvinila z terorismu a vzpoury a je podezřelá z organizace státního převratu, kterým byl Evo Morales odstaven. Áñezová své zatčení označila za politické pronásledování.[21][22] Za organizaci převratu a za rozhodnutí přijatá v rozporu s ústavou byla odsouzena k deseti letům, 12. června 2022 byla zatčena a uvězněna.[23]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jeanine Áñez na anglické Wikipedii.

  1. ↑ COLLYNS, Dan. Bolivia president's initial indigenous-free cabinet heightens polarization. The Guardian [online]. 2019-11-14. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Jeanine Anez declares herself Bolivia interim president. Al Jazeera [online]. 2019-11-12. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Bolivia: quién es Jeanine Añez Chávez, la mujer que puede quedar al mando de la transición. El Cronista [online]. 2019-11-11. Dostupné online. (španělsky) 
  4. ↑ Bolivian senator assumes interim presidency. BBC News [online]. 2019-11-13. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  5. ↑ Bolivia ex-president Jeanine Anez behind bars over alleged coup. www.aljazeera.com [online]. [cit. 2021-04-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b CUIZA, Paulo. Añez posesiona a Carlos Huallpa en Minería y a Virginia Patty Torres en Educación. La Razón [online]. 2019-11-18. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-12-12. 
  7. ↑ KURMANAEV, Anatoly; KRAUSS, Clifford. Ethnic Rifts in Bolivia Burst Into View With Fall of Evo Morales. The New York Times. 2019-11-15. Dostupné online [cit. 2021-04-09]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  8. ↑ Violencia: Añez lanza plan con una inversión de $us 100 millones. www.paginasiete.bo [online]. [cit. 2021-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-02. (spanish) 
  9. ↑ Periodistas y políticos denuncian persecución. Los Tiempos [online]. 2016-05-28 [cit. 2021-04-09]. Dostupné online. (španělsky) 
  10. ↑ DE 2019, 4 de Diciembre. Bolivia: un comité investigará las denuncias de persecución política durante los años de gobierno de Evo Morales. infobae [online]. [cit. 2021-04-09]. Dostupné online. (španělsky) 
  11. ↑ Is Bolivia's 'interim' president using the pandemic to outstay her welcome?. the Guardian [online]. 2020-06-01 [cit. 2021-04-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ A moins d’un mois des élections en Bolivie, trois ministres démissionnent. www.20minutes.fr [online]. [cit. 2021-04-09]. Dostupné online. (francouzsky) 
  13. ↑ Gobierno da un giro a las relaciones diplomáticas bolivianas con 4 decisiones. www.paginasiete.bo [online]. [cit. 2021-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-17. (spanish) 
  14. ↑ D'UNIVERSITAIRES, Un collectif. Elections en Bolivie : l’enjeu de la démocratie. Libération [online]. [cit. 2021-04-09]. Dostupné online. (francouzsky) 
  15. ↑ "Felicidades por la derrota del invasor comunista": el inédito homenaje a los militares de Bolivia que acabaron con el "Che" Guevara. BBC News Mundo. Dostupné online [cit. 2021-04-09]. (španělsky) 
  16. ↑ CHAUVIN, Lucien; FAIOLA, Anthony. As the U.S.-backed government in Bolivia unleashes a wave of political persecution, the Trump administration remains silent. The Washington Post [online]. 2020-03-06. Dostupné online. 
  17. ↑ KURMANAEV, Anatoly; TRIGO, María Silvia. A Bitter Election. Accusations of Fraud. And Now Second Thoughts.. The New York Times. 2020-06-07. Dostupné online [cit. 2021-04-09]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  18. ↑ NOTICIAS, ATB Digital-. Jeanine Áñez confirma candidatura presidencial para las elecciones generales. ATB Digital [online]. [cit. 2021-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-22. (španělsky) 
  19. ↑ KURMANAEV, Anatoly. Bolivia’s Interim President Pulls Out of Election. The New York Times. 2020-09-18. Dostupné online [cit. 2021-04-09]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  20. ↑ Bolivia: Ex-interim President Jeanine Áñez arrested over 'coup'. www.bbc.com [online]. BBC News, 2022-06-13 [cit. 2022-06-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ Policie zatkla bolivijskou exprezidentku, podezírá ji z organizace převratu. ČT24 [online]. 2021-03-13 [cit. 2021-03-15]. Dostupné online. 
  22. ↑ Bolívijská prokuratúra vydala zatykač na Jeanine Áñezovú. Denník N [online]. 2021-03-13 [cit. 2021-03-15]. Dostupné online. (slovensky) 
  23. ↑ Bolivia: Ex-interim President Jeanine Áñez arrested over 'coup'. www.bbc.com [online]. BBC News, 2022-06-13 [cit. 2022-06-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
prezident Bolívie
Předchůdce:
Evo Morales 		12. listopad 2019 – 8. listopad 2020
Jeanine Áñezová 		Nástupce:
Luis Arce