Jedle balzámová
 Jedle balzámová | |
|---|---|
 Jedle balzamová (Abies balsamea) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | nahosemenné (Pinophyta) |
| Třída | jehličnany (Pinopsida) |
| Řád | borovicotvaré (Pinales) |
| Čeleď | borovicovité (Pinaceae) |
| Podčeleď | jedlové (Abietoideae) |
| Rod | jedle (Abies) |
| Binomické jméno | |
| Abies balsamea (L.) Mill., 1768 | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jedle balzámová (Abies balsamea) je jehličnatý strom z čeledi borovicovité. Pochází ze Severní Ameriky, je však pěstována i v České republice.
Synonymum
[editovat | editovat zdroj]- Pinus balsamea Linné, 1753
- Abies balsamifera Mchx.
Variety
[editovat | editovat zdroj]- Abies balsamea (Linné, 1753) Miller, 1786 var. balsamea – jedle balzámová pravá
- Abies balsamea (Linné, 1753) Miller, 1786 var. phanerolepis (Fernald) A.E.Murray, 1982; synonyma:
- Abies balsamea (Linné, 1753) Miller, 1786 subsp. phanerolepis (Fernald)
- Abies × phanerolepis (Fernald) T. S. Liu
Popis
[editovat | editovat zdroj]Vždy zelený strom středního vzrůstu, dosahující výšky 14-20 m, výjimečně až 30 m, s úzkou kuželovitou korunou. Borka mladších stromů je hladká, tmavošedá a pokrytá eliptickými, horizontálně protáhlými puchýřky, obsahujícími bezbarvou lepivou a velmi intenzívně vonící pryskyřici. Jehlice jsou ploché, 1,5-3 cm dlouhé, tmavozelené, se dvěma světlejšími proužky na rubu. Přestože jsou jehlice k větvičkám připojeny spirálovitě, natočení jejich řapíků způsobuje, že vytvářejí dvě spíše ploché řady na letorostech. Šišky jsou vzpřímené, 4-8 cm dlouhé, mladé jsou purpurově červené, zralé světle hnědé, rozpadávají se na stromech. Obsahují okřídlená semena, která dozrávají většinou v září.
Areál rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Původně se vyskytovala v chladnějších a vlhčích horských a podhorských oblastech severovýchodních USA (až k severní hranici lesa) a jihovýchodní a centrální Kanady. Lesnicky a zahradnicky se však pěstuje v mírném pásmu na celém světě. Do Čech ji introdukovali v 19. století lesníci na panství rodiny Colloredo-Mansfeld na Dobříši (arboretum Aglaia), odkud se rozšířila i do jiných oblastí Čech.
Použití
[editovat | editovat zdroj]V oblasti přirozeného výskytu se používá jako surovina pro výrobu celulosy v papírenském průmyslu.
Surová pryskyřice, která se získává ze zářezů do kůry, je známá jako kanadský balzám. Destilací se z ní připravuje kanadský terpentýn. Pryskyřice se používala k výrobě balzámu na rty a je jedním z nejlepších kloktadel proti bolestem v krku. Léčí se s ní katary a ve formě teplých obkladů pomáhá proti artritidě, ranám a pohmožděninám. Dříve se také používala na lepení čoček v optických systémech (objektivech a okulárech), při spojování rámečků na diapozitivy a při výrobě laků.
Pryskyřice se dá žvýkat. Děti ji dříve používaly též jako náhražku parfému.
V USA a Kanadě patří k nejoblíbenějšímu druhu vánočních stromků. Za tím účelem se pěstuje i v jiných světadílech, zejména v Evropě.
V zahradnictví je vysazována jako ozdobný solitérní strom v sadech a zahradách.
Taxonomická poznámka
[editovat | editovat zdroj]Dnes je obecně přijímán názor, že Abies balsamea var. phanerolepis je křížencem severoamerických druhů A. balsamea × A. fraseri.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu jedle balzámová na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo jedle balzámová ve Wikislovníku
Taxon Abies balsamea ve Wikidruzích
