Jedle cilicijská | |
---|---|
Jedle cilicijská (Abies cilicica) v Libanonu | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
téměř ohrožený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | nahosemenné (Pinophyta) |
Třída | jehličnany (Pinopsida) |
Řád | borovicotvaré (Pinales) |
Čeleď | borovicovité (Pinaceae) |
Podčeleď | jedlové (Abietoideae) |
Rod | jedle (Abies) |
Binomické jméno | |
Abies cilicica (Antoine & Kotschy) Carrière, 1855 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jedle cilicijská (Abies cilicica) je jehličnatý, značně proměnlivý strom se vzpřímenými větvemi, rostoucí v horách jihozápadní Asie.
Stálezelený, jehličnatý, rychle rostoucí (více než 30 cm za rok a více než 4,5 m za deset let) strom dorůstající 25–35 m. Koruna je úzce pyramidální. Větve jsou stoupající. Borka je šedá a zpočátku hladká, později rozpraskaná do šupinovitých plátů. Letorosty jsou hladké, červenožlutošedohnědé, nepravidelně chlupaté (poddruh cilicica) či bez chlupů (poddruh isaurica). Pupeny jsou vejčité, bez pryskyřice (poddruh cilicica) či s pryskyřicí (poddruh isaurica) a hnědé. Jehlice jsou 2–4 cm dlouhé, 1,5–3 mm široké, seshora tmavě zelené, zespodu s bílými pruhy, spirálovitě uspořádané, tupé. Samčí šištice jsou krátké, válcovité, 10–15 mm dlouhé. Samičí šištice (šišky) jsou přímé, válcovité, 15–30 cm dlouhé a 4–6 cm široké, s tupým vrcholem, zpočátku zelenavé, dozráváním červenohnědé. Semena jsou červenohnědá, 10–12 mm dlouhá a 5 mm široká, se světle hnědým, 20 mm dlouhým křídlem.
Jedle cilicijská Abies cilicica se vyskytuje ve 2 poddruzích[2]:
Domovinou stromu je:
Strom roste v nadmořských výškách 1000–2100 m, často ve společenství cedru libanonského a jalovců. Jedle cilicijská upřednostňuje plné oslunění, vlhké, kamenité a dobře odvodňované půdy s pH 6.1 - 7.5 (mírně kyselé až neutrální), nicméně v přírodě přesto dokáže prosperovat, a často též roste, v půdách vápenatých. Jedle cilicijská je mrazuvzdorná do −28 °C.
Strom je někdy napadán houbou kořenovníkem vrstevnatým (Heterobasidion annosum), především v monokulturních porostech.
Místně je používán pro dřevo, ze kterého se vyrábí překližka, používaná ve stavebnictví na vnitřní konstrukce.
Populace stromu (všechny poddruhy) je klesající[2]: