Jedomělice
| Jedomělice | |
|---|---|
 Pohled na ves od jihu | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Slaný |
| Obec s rozšířenou působností | Slaný (správní obvod) |
| Okres | Kladno |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°13′59″ s. š., 13°58′21″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 437 (2024)[1] |
| Rozloha | 7,05 km²[2] |
| Katastrální území | Jedomělice |
| Nadmořská výška | 330 m n. m. |
| PSČ | 273 78 |
| Počet domů | 159 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Jedomělice 16 273 78 Řisuty ou.jedomelice@seznam.cz |
| Starosta | Jiří Pospíšil |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Jedomělice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 532410 |
| Kód části obce | 58106 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jedomělice jsou obec v okrese Kladno ve Středočeském kraji. Rozkládá se asi patnáct kilometrů severozápadně od Kladna a deset kilometrů západně od města Slaný. Obec se nachází na hranici přírodního parku Džbán. V 18 až 20. století se zde těžilo černé uhlí. V obci žije 437[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1316, kdy je zde zmiňován František z Jedomělic (Franciscum de Dyedomilicz), který se dostal do sporu s farářem Janem z Benátek. Další zmínka je z roku 1413, kdy se uvádí, že k tvrzišti Ostrov, později vesnici s dvorem „malý ten statek ke kterému také část Dědimilic patřila“ držel Jakub, rychtář slánský, a po něm jeho manželka Anna. Po její smrti zboží spadlo jako odúmrť na krále a vyprosil si ho podkomoří Hájek z Hodětína. K roku 1415 je zmínka o Kláře, vdově po slánském rychtářovi. Další známá osoba je Smil z Jedomělic. Tento zápis je z roku 1480. Roku 1510 odkázala Jana z Malíkovic obce Jedomělice a Malíkovice Zdislavu Studeňskému z Libušína, Václavu Chytkovi z Vojína a Kateřině z Chromče, kteří dědictví prodali roku 1528 Dělopoltu z Lobkovic na Divicích.
Na konci 18. století bylo na území obce nalezeno uhlí. Ze začátku se nedalo mluvit o dolech, byly to spíše jámy, ve kterých místní sedláci těžily nízké sloje. Postupem času se zde těžba rozvinula. Mezi významné těžaře patřil rod Pondělíčků, Průšů a také Jindřich Marek.[zdroj?!] Těžba se zde udržela až do poloviny 20. století.[4] Jindřichův důl (též jáma Jindřich) v majetku Jindřicha Marka byl v provozu v letech 1903–1947, ale od roku 1940 byl provozovatelem stát.[5] Uhelná sloj o mocnosti 0,7 metru byla těžena v hloubce 127 metrů.[6] Zajímavostí byla pokusná těžba uranu v letech 1960–1965 na jihovýchodním[7] okraji vesnice.[8]
Územněsprávní začlenění
[editovat | editovat zdroj]Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Nové Strašecí[9]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Nové Strašecí[9]
- 1868 země česká, politický okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí[9]
- 1937 země česká, politický okres Slaný expozitura Nové Strašecí, soudní okres Nové Strašecí[10]
- 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Slaný expozitura Nové Strašecí, soudní okres Nové Strašecí[11]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Slaný expozitura Nové Strašecí, soudní okres Nové Strašecí[12]
- 1945 země česká, správní okres Slaný expozitura Nové Strašecí, soudní okres Nové Strašecí[13]
- 1949 Pražský kraj, okres Nové Strašecí[14]
- 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[15]
Rok 1932
[editovat | editovat zdroj]V obci Jedomělice (575 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[16] důl Jindřichův, 2 holiči, 3 hostince, kolář, dělnický konsum, kovář, lom, pekař, pila, 11 rolníků, řezník, sadař, 5 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Jedomělice, stavitel, švadlena, trafika, 2 truhláři.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]- Silniční doprava – Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 1,5 km vede silnice I/16 Řevničov - Slaný - Mělník
- Železniční doprava – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Slaný ve vzdálenosti 4 km ležící na trati 110 z Kralup nad Vltavou do Loun.
- Autobusová doprava – V obci zastavovaly v červnu 2011 autobusové linky Slaný-Malíkovice-Kladno (3 spoje tam, 4 spoje zpět) a Slaný-Mšec-Řevničov (5 spojů tam i zpět) (dopravce ČSAD Slaný).[17]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- zaniklá tvrz a středověká vesnice Ostrov
- přírodní památka Ostrov u Jedomělic
- Kaple z konce 18. století
- Kříž za hřbitovem, autor neznámý
- Obecní hřbitov z roku 1923
- Místní stará důlní díla
- Kříž u kaštanu z roku 1896 (od slánského kameníka Havla)
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Josef Aul (1894–1956), lékař, spisovatel, umělecký překladatel
- Karel Plachý (1895–1917), kovář, desátník, hrdina bitvy u Zborova
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ KERSTER, Karel. Markův Důl Jindřich [online]. Karel Kerstner [cit. 2020-02-23]. Dostupné online.
- ↑ MAJER, Martin; SOMOL, Václav; ŽÁK, Karel. Džbán. Krajina opukových plošin. Vrchlabí: Green Mango, 2020. 232 s. ISBN 978-80-270-7006-0. S. 154.
- ↑ ČAPEK, V. O pojmenování známějších uhelných dolů v okolí Kladna. Redakce Josef Žofka, Josef Švejda. Věstník Sládečkova městského musea na Kladně. Musejní spolek, 1947, čís. 2, s. 52. ISSN 1803-926X.
- ↑ KERSTER, Karel. Vlastní Jedomělice [online]. Karel Kerstner [cit. 2020-02-23]. Dostupné online.
- ↑ KERSTER, Karel. Šurf UP Č.72 [online]. Karel Kerstner [cit. 2020-02-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 5/1937 Sb.. ftp.aspi.cz [online]. [cit. 2021-06-24]. Dostupné online.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.. ftp.aspi.cz [online]. [cit. 2021-06-20]. Dostupné online.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 490. (česky a německy)
- ↑ Portál CIS o jízdních řádech
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jedomělice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Jedomělice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Jedomělice na Facebooku
- Jedomělice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
