Jehlice trnitá | |
---|---|
Jehlice trnitá (Ononis spinosa) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | bobotvaré (Fabales) |
Čeleď | bobovité (Fabaceae) |
Tribus | Trifolieae |
Rod | jehlice (Ononis) |
Binomické jméno | |
Ononis spinosa L., 1753 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jehlice trnitá (Ononis spinosa) je polokeř z čeledi bobovité, známý také pod lidovým názvem babí hněv. Dorůstá do výšky okolo 60 cm, má růžové květy motýlovitého tvaru. Kvete v červenci a srpnu. Dolní listy jsou trojčetné, horní jednoduché s palisty a drobně zoubkovanou čepelí. Plodem je vejčitý lusk, obsahující jedno až tři semena.
Roste v mírném pásu Evropy do nadmořské výšky 1500 metrů, na suchých loukách, pastvinách, křovinatých stráních, úhorech, železničních náspech apod. V ČR je častá v termofytiku a teplejším mezofytiku.[1] Má ráda teplá stanoviště a půdu s obsahem vápence. Na pastvinách bývá nežádoucí pro své nepříjemné trny.
V lidovém léčitelství je kořen jehlice pro své močopudné účinky používán při chorobách látkové výměny. Kořen obsahuje okolo 0,2 % silic (flavonoidy, saponin ononid). Ve středověku sloužily nasolené mladé výhonky jehlice jako potravina. Odvar z květů se také používal k barvení vlny.