Jeneč

Tento článek je o obci u Prahy. O části obce Brťov-Jeneč pojednává článek Jeneč (Brťov-Jeneč).
Jeneč
Náves s kaplí a zvoničkou
Náves s kaplí a zvoničkou
Znak obce JenečVlajka obce Jeneč
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecHostivice
Obec s rozšířenou působnostíČernošice
(správní obvod)
OkresPraha-západ
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 337 (2024)[1]
Rozloha7,34 km²[2]
Katastrální územíJeneč u Prahy
Nadmořská výška363 m n. m.
PSČ252 61
Počet domů425 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Jeneč
Lidická 82
252 61 Jeneč
podatelna@jenec.cz
StarostaMichal Stark
Oficiální web: www.jenec.cz
Jeneč na mapě
Jeneč
Jeneč
Další údaje
Kód obce539317
Kód části obce58262
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jeneč (mužského rodu: ten Jeneč) je obec v okrese Praha-západ, ležící 4 km na západ od hranic Prahy a 10 km jihovýchodně od Kladna. Jeneč leží při silnici II/606 (dříve I/6), poblíž dálnice D6 z Prahy do Karlových Varů a na železniční trati Praha–Kladno. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel. V obci se nachází Národní integrované středisko řízení letového provozu IATCC Praha.

Asi dva kilometry východně od Jenče se nachází osada Jeneček, dříve zvaná Malý Jenč. Ta je dnes ovšem součástí města Hostivice. K Hostivici tradičně školou a farností připadá i samotný Jeneč.

Jméno obce je staročeská varianta jména Jan. Z 13. století, kdy je obec poprvé doložena, se označovala také „Jens“ či „Genese“.

Původně zde stávaly dvě tvrze a několik samostatných dvorů, takže jednotlivé části obce mohly patřit různým majitelům. K roku 1239 je zde doloženo vlastnické právo kladrubského kláštera. Za Přemysla Otakara II. se v celé oblasti od Hostivice až po Unhošť usazují malostranští měšťané, kteří zde kácejí lesy a vzdělávají půdu.

Zvonice na návsi

V Jenči se během staletí střídali různí majitelé. Šebestyán Plánský ze Seeberku scelil v polovině 16. století vlastnictví jednotlivých částí obce a Jeneč měla od té doby jediného vlastníka. I nadále se však majitelé střídali až v devatenáctém století se panství stalo osobním vlastnictvím panující habsburské rodiny. V roce 1918 byl poslednímu rakouskému císaři Karlu I. majetek československou vládou konfiskován a zestátněn.

Na pozemcích potom po většinu dvacátého století hospodařil státní statek jako nejdůležitější místní zaměstnavatel. Obec si tak zachovala až do nedávna převážně agrární ráz. Statek byl privatizován v 90. letech 20. století.

Dnes se ovšem Jeneč stále více stává hospodářským a sídelním předpolím Prahy. Dobré spojení a relativně levná půda jsou předpoklady dalších intenzivních změn. Plánuje se stavba hospodářské zóny. Historie Jenči nezanechala prakticky žádné významné památky. Nejzajímavější budovou je bývalý státní statek s barokním průčelím, a dále bývalá pošta a zvonička.

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[4]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Unhošť
  • 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť
  • 1893 země česká, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[5]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[7]
  • 1945 země česká, správní okres Kladno, soudní okres Unhošť[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-západ[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

V obci Jeneč (1500 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] biograf Sokol, výroba cementového zboží, obchod s dobytkem, 2 holiči, hospodářské družstvo pro zužitkování pražských odpadků, kolář, 6 hostinců, konsum Včela, kovář, krejčí, lom, mlýn, 2 obuvníci, 2 pekaři, pila, obchod s lahvovým pivem, pivovar, 2 povozníci, 9 rolníků, 4 řezníci, 2 sedláři, 5 obchodů se smíšeným zbožím, stavitel, obchod se střižním zbožím, 2 švadleny, 2 trafiky, truhlář, 2 obchody s uhlím, státní velkostatek.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel

[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel je uváděn za Jeneč podle výsledků sčítání lidu včetně místních části, které k nim v konkrétní době patří. Je patrné, že stejně jako v jiných menších obcích Česka počet obyvatel v posledních letech roste.[11][12] V celé jenečské aglomeraci nicméně žije necelých 2 tisíce obyvatel.

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[11][12]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
753 925 1 053 1 046 1 024 1 166 1 498 1 376 1 350 1 314 1 178 1 049 1 061 1 285
Vývoj počtu domů za roky 1869 - 2011[11][12]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
92 99 108 117 124 137 213 275 280 297 293 319 327 401

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice II/606 Praha Střešovice - D0/D6 - Hostivice - Jeneč - Pavlov.
  • Železnice – Obec leží na železniční trati 120 Praha - Kladno - Rakovník, na které je u obce železniční stanice Jeneč, a na trati 121 Hostivice - Podlešín se zastávkou Jeneč zastávka. Železniční trať 120 Praha - Kladno - Rakovník je jednokolejná celostátní trať, doprava z Prahy do Kladna byla zahájena roku 1863. Železniční trať 121 Hostivice - Středokluky - Podlešín je jednokolejná celostátní trať, v úseku Jeneč - Středokluky byla zbudována přeložka kolem letiště Ruzyně s uvedením do provozu roku 1966.
  • Letecká doprava – V roce 2007 bylo v Jenči zprovozněno oblastní středisko řízení letového provozu.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Z obce vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Křivoklát, Nové Strašecí, Praha, Rakovník, Řevničov, Unhošť.
  • Železniční doprava – Po trati 120 vede linka S5 (Praha - Kladno) a R5 (Praha - Kladno - Rakovník) v rámci pražského systému Esko. V železniční stanici Jeneč na tratí 120 jezdilo v pracovních dnech 4 páry spěšných vlaků a 21 párů osobních vlaků, o víkendu 20 párů osobních vlaků. V železniční zastávce Jeneč zastávka po trati 121 jezdily v létě 2 páry osobních vlaků o sobotách a nedělích z Prahy do Slaného.

Další fotografie

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. Vyhláška ministeria věcí vnitřních č. 130/1893 Sb.
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 491-492. (česky a německy)
  11. a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. [s.l.]: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 53–54.  Archivováno 16. 7. 2021 na Wayback Machine.
  12. a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Růžice kompasu Dolany Hostouň, Dobrovíz Kněževes Růžice kompasu
Pavlov, Unhošť Sever Hostivice
Západ   Jeneč   Východ
Jih
Červený Újezd Chýně Břve