Jenišov
| Jenišov | |
|---|---|
.jpg) kaple svaté Anny | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Karlovy Vary |
| Obec s rozšířenou působností | Karlovy Vary (správní obvod) |
| Okres | Karlovy Vary |
| Kraj | Karlovarský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°13′36″ s. š., 12°48′ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 167 (2024)[1] |
| Rozloha | 5,18 km²[2] |
| Katastrální území | Jenišov |
| Nadmořská výška | 421 m n. m. |
| PSČ | 362 11 |
| Počet domů | 366 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Jenišov 88 362 11 Jenišov info@jenisov.cz |
| Starosta | Mgr. Jiří Stehlík |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Jenišov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 537926 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jenišov (německy Janessen) je obec v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel.
Od roku 2009 žije v obci český hokejový trenér Radim Rulík.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1390, samosprávnou obcí je od roku 1850. Mezi lety 1806 až 1928 se v Jenišově těžilo hnědé uhlí. Na katastru obce v té době bylo postupně otevřeno více než 20 důlních děl. Vedla odtud lanovka na uhlí až na nádraží do nedalekého Chodova. Po roce 1928 a útlumu těžby uhlí se obec postupně stává zemědělskou vesnicí. V letech 1938 až 1945 byla obec přičleněna (v důsledku uzavření Mnichovské dohody) k nacistickému Německu. Po odsunu německého obyvatelstva v roce 1946 se v obci pouze bouralo.
Kolem roku 1968 byl v obci postaven panelák s šesti byty. Od 1. července 1975 se obec stala součástí města Karlovy Vary. Větší výstavba zde nastala po roce 1983, kdy byla postavena opravárenská hala Státních statků závodu služeb Jenišov. V osmdesátých letech 20. století byla postavena prodejna potravin, areál závodu STS Toužim a čtyři rodinné domy typu okál. Po odtržení obce od 24. listopadu 1990 od Karlových Varů[5] došlo k velkému stavebnímu rozvoji. Za posledních deset[kdy?] let zde bylo postaveno více než 140 rodinných domů a počet obyvatel se více než zdvojnásobil. Obec nemá žádnou historickou stavbu a je v ní pouze kaplička z roku 1849 a tři chráněné duby.[6]
Spor o budoucnost obce vyvolal ruský investor, který má za cíl postavit domy pro šest set lidí,[kdy?] čímž by se počet obyvatel obce téměř zdvojnásobil. Proti plánu se postavili občané obce. Petici s nesouhlasným stanoviskem podepsalo více než 200 obyvatel obce. Investor usiluje o schválení projektu stavebním úřadem v Karlových Varech.[7]
V říjnu 2014 proběhlo v obci referendum o těžbě kaolinu v katastru obce Jenišov. Občané obce Jenišov dali jasné ne těžbě kaolinu. 91,4 % zúčastněných v platném referendu nesouhlasí s těžbou kaolinu v katastru obce.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Okolí obce tvoří především zemědělské plochy a pozemky k výstavbě nových domů. Protéká zde bezejmenná vodoteč, na které leží tři rybníky. Východně od obce se nachází dominantní zalesněný vrch tvořený tělesem Loketské výsypky.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 1 122 obyvatel (z toho 568 mužů), z nichž bylo patnáct Čechoslováků, 1 087 Němců a dvacet cizinců. Převážná většina se hlásila k římskokatolické církvi (1 104 obyvatel), ale žilo zde také dvanáct evengelíků, čtyři židé, jeden člen nezjišťovaných církví a jeden člověk bez vyznání.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měl Jenišov 1 406 obyvatel: 44 Čechoslováků, 1 342 Němců, jednoho příslušníka jiné národnosti a devatenáct cizinců. I tehdy převažovala římskokatolická většina (1 231 lidí), kromě které ve vsi žilo také 139 lidí bez vyznání, devatenáct Evangelíků, deset členů církve československé, čtyři židé a tři členové nezjišťovaných církví.[9]
Části obce
[editovat | editovat zdroj]- Jenišov
- Pod Rohem
V roce 1869 k obci patřily i Počerny.[10]
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]V obci se nachází hypermarkety Globus, Makro, Moebelix několik autosalónů a autoservisů, například značek BMW nebo Mercedes-Benz. Dále zde sídlí několik společností, zabývajících se například výrobou palet, ocelových kontejnerů nebo přívěsných vozíků.
V obci je vybudována oddílná kanalizace a rozvod zemního plynu.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Obcí prochází dálnice D6 a kříží se zde ze silnicí I/20.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HAVELKA, Jan. Sousedé přivítali v Jenišově trenéra mistrů Rulíka. Kouč se těší na golf. iDNES.cz [online]. 2024-06-01 [cit. 2024-06-01]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl [online]. Praha: Český statistický úřad, 2006 [cit. 2012-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-08.
- ↑ Historie obce Archivováno 10. 3. 2007 na Wayback Machine. na oficiálních stránkách
- ↑ Jenišov odmítá megalomanskou bytovou výstavbu v obci
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 256.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 392.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 431. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jenišov na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Jenišov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
