Jestřabina lékařská

Jak číst taxoboxJestřabina lékařská
alternativní popis obrázku chybí
Jestřabina lékařská (Galega officinalis)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbobotvaré (Fabales)
Čeleďbobovité (Fabaceae)
Rodjestřabina (Galega)
Binomické jméno
Galega officinalis
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ilustrace jestřabiny lékařské

Jestřabina lékařská (Galega officinalis) je vytrvalá rostlina s odstálými nebo nicími namodralými či nafialovělými květy v bohatém hroznu, jediný druh rodu jestřabina rostoucí v české přírodě. Je považována za naturalizovaný archeofyt, který na území České republiky připutoval od Středozemního moře.

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Druh pocházející z jižní a jihovýchodní Evropy je nyní rozšířen také ve velké části západní a střední Evropy až po střední Rusko a dále v Malé Asii, v oblasti Kavkazu i v Íránu a Iráku. Zavlečen byl i na sever i jih Ameriky. V Česku roste téměř po celém území, nejintenzivněji v teplých oblastech termofytika a mezofytika jižní Moravy.[1][2]

Ekologie

[editovat | editovat zdroj]

Roste na loukách a okrajích cest, na březích vodních toků nebo nádrží i na rumištích a skládkách. Vyskytuje se také na nitrofilních a zasolených místech, mnohdy na jaře po delší dobu zaplavených. Má ráda těžší hlinité a jílovité půdy bohaté na živiny. V minulosti byla záměrně vysévána jako krmná plodina a tehdy se rozšířila do mnoha míst.[2][3]

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Vytrvalá rostlina, vysoká 40 až 100 cm, která vyrůstá ze silného kořene s větevnatými oddenky. Lodyhy jsou přímé, početné, nevětvené nebo rozvětvené již od báze, v průřezu oblé, plytce rýhované a lysé. Nejspodnější listy s řapíky jsou celistvé a teprve výše se jejich čepele stávají lichozpeřenými, jsou složené z pěti až devíti párů lístků. Téměř přisedlé lístky bývají podlouhlé neb kopinaté, 1 až 4 cm dlouhé a do 1 cm široké, celokrajné, na koncích špičaté a obvykle lysé. Na lodyze u řapíků jsou polostřelovité zoubkaté palisty.

Z úžlabí listů vyrůstají koncové hrozny s 15 až 35 oboupohlavnými květy na krátkých stopkách. Obvykle převislé květy mají zvonkovitý, asi 5 mm dlouhý pěticípý kalich, jeho trojúhelníkovité zuby jsou obvykle o něco delší než kališní trubka. Koruna, asi 10 mm dlouhá, má světle modrou pavézu a bělavě namodralá křídla i člunek. V květu je do jednoho svazku srostlých 10 tyčinek, jsou i s prašníky kratší než čnělka s bliznou. Rostlina kvete v červenci až září. Ploidie druhu je 2n = 16.

Plodem je 3 až 4 cm dlouhý, přímo odstálý, válcovitý a na vrcholu v zobáček zúženy lusk, součást hroznovitého plodenství. Slabě článkovitý a lysý lusk s vyniklou žilnatinou obsahuje 4 až 7 semen, je obvykle nepukavý a většina semen se dostává do půdy až po jeho rozpadu v následujícím roce. Ledvinovitá, slabě zploštělá, asi 3,5 mm dlouhá semena mohou být olivově zelená až červeno hnědá.

Po svém okolí se rozmnožuje oddenky a vytváří husté jednodruhové kolonie. Na větší vzdálenosti se šíří semeny která klíčí až v druhé půli jara.[1][2][3][4][5]

Význam

[editovat | editovat zdroj]

Jestřabina lékařská má, jak napovídá druhové jméno, mnohé léčivé vlastnosti využívané v lidovém léčitelství, sbírá se hlavně její nať. Rostlina obsahuje glykosidy, aminokyseliny, sacharidy, saponiny, třísloviny a hořčiny. Usušená droga se podává formou nálevu a její hlavní léčebné vlastnosti spočívají ve snižování hladiny cukru v krvi, ke zvyšování činnosti mléčných žláz a působí také silně močopudně. Naopak její semena nejsou lidem prospěšná a ve větším množství mohou uškodit.

V minulosti byla vysévána jako pícnina obsahující hodně bílkovin i sacharidů a pro zvýšení produkce mléka se přidávala dobytku do krmiva. V současnosti se od této praxe upustilo, neboť dojivost je sice výšší, ale mléko mívá nepříznivé organoleptické vlastnosti (hořkost). Při kombinaci s jinými krmivářskými surovinami dochází k poškozování trávicího traktu a ke snižování hmotnosti zvířat. V současnosti bývá tato rychle rostoucí rostlina používána jako zelené hnojení, obohacuje půdu o organickou hmotu i atmosférický dusík.[5][6][7]

Ohrožení

[editovat | editovat zdroj]

Jestřabina lékařská není v ČR ohrožená.[8] a je zařazena na seznam mapovaných druhů v rámci projektu Mapování a monitoring invazních druhů

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Květenství
    Květenství
  • Kolonie rostlin
    Kolonie rostlin
  • Semena
    Semena

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b HOUSKA, Jindřich. BOTANY.cz: Jestřabina lékařská [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 10.07.2004 [cit. 2015-05-05]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Jestřabina lékařská [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 11.08.2014 [cit. 2015-05-05]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska IV/4: Jastrabina lekárska [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1988 [cit. 2015-05-05]. S. 93–95. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (slovensky) 
  4. ↑ AtlasRostlin.cz: Jestřabina lékařská [online]. Tiscali media, a.s., Praha [cit. 2015-05-05]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Plants For a Future: Galega officinalis [online]. Plants For a Future, Dawlish, Devon, UK [cit. 2015-05-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Herbář Wendys: Jestřabina lékařská [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera [cit. 2015-05-05]. Dostupné online. 
  7. ↑ OPLETAL, Lubomír; ŠIMERDA, Bohumír. Rostliny s antinutričními a toxickými látkami vyskytující se potenciálně v pícninách v ČR: Jestřabina lékařská [online]. Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i., Praha-Uhříněves, rev. 2012 [cit. 2015-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  8. ↑ GRULICH, Vít; CHOBOT, Karel; PLESNÍK, Jan. Červený seznam ohrožených druhů České republiky: CÉVNATÉ ROSTLINY: Red List of Threatened Species of Czech Republic: VASCULAR PLANTS. Příroda. 2017-06-10, s. 1–178. Dostupné online [cit. 2024-10-04]. ISSN 2788-3825. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]