Jevgenij Bagrationovič Vachtangov | |
---|---|
Narození | 1.jul. / 13. února 1883greg. Vladikavkaz |
Úmrtí | 29. května 1922 (ve věku 39 let) Moskva |
Místo pohřbení | Novoděvičí hřbitov |
Alma mater | Lomonosovova univerzita (od 1903) |
Děti | Sergej Jevgeňjevič Vachtangov |
Příbuzní | Jevgenij Sergejevič Vachtangov (vnuk) |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jevgenij Bagrationovič Vachtangov (rusky Евгений Багратионович Вахтангов; 13. února 1883, Vladikavkaz – 29. května 1922, Moskva) byl ruský divadelní režisér a herec. Po otci byl arménského původu.
Od studentských let se věnoval divadlu, hudbě a literatuře. Po příchodu do Moskvy, kde studoval práva, ho ovlivnila tvorba Konstantina Sergejeviče Stanislavského. Studoval herectví u Alexandra Adaševa a v letech 1910 až 1911 působil spolu s Leopoldem Suleržickým v Paříži u Gabrielle Réjane. Po návratu založil Studentské studio jako pobočku MCHAT, která se v roce 1921 osamostatnila a od roku 1926 nese název Vachtangovovo divadlo.
Jeho metoda byla založena na pozici herce jako vypravěče, který se neztotožňuje s předváděným obrazem.[1] Styl svých experimentálních inscenací jako Turandot a Zázrak svatého Antonína nazýval „fantastický realismus“.[2] Hojně využíval kostýmy, masky a hudbu. Režíroval také pro moskevské židovské divadlo Habima hru Šaloma Anského Dybbuk.[3] K jeho žákům patřil Michail Čechov.