Jezevec americký | |
---|---|
Jezevec americký | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | šelmy (Carnivora) |
Čeleď | lasicovití (Mustelidae) |
Rod | Taxidea Waterhouse, 1839 |
Binomické jméno | |
Taxidea taxus (Schreber, 1778) | |
rozšíření jezevce amerického | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jezevec americký (Taxidea taxus) je severoamerická šelma z čeledi lasicovitých. Spí zimním spánkem v „lůžku“, které si vystlal listím a mechem. Někdy, když je teplý den, vstane, aby cosi pojedl.
Zavalité tělo je porostlé stříbřitě šedou srstí, na hlavě má jezevec americký charakteristickou černobílou kresbu. Oči a uši jsou poměrně malé. Krátké končetiny jsou opatřeny silnými drápy, které slouží k hrabání nor.
Tento jezevec obývá především Velké pláně, ale lze ho zahlédnout i ve Skalnatých horách a v polopouštích na jihu USA.
Jezevec americký je převážně masožravý. Živí se zejména sysly, psouny a pytlonoši, jež vyhrabává z jejich podzemních úkrytů. K jeho potravě patří také hadi včetně chřestýšů, vejce a mláďata na zemi hnízdících ptáků, hmyz (především larvy a medové zásoby divokých včel). Konzumuje také houby a rostlinnou potravu, zejména oddenky a hlízy, ale také semena včetně dozrávající kukuřice[2].
Podobně jako u jiných lasicovitých šelem je i pro jezevce amerického typická prodloužená (latentní) březost – přestávka ve vývoji vajíčka trvá šest měsíců. Ve vrhu bývá 3–5 mláďat.
Tato zvířata si hloubí nory, které mohou sahat až do hloubky 10 metrů. Asi od prosince do dubna upadají do tzv. nepravého zimního spánku – jejich tělesná teplota poklesne jen málo a častěji se probouzejí.