Jeřáb břek | |
---|---|
Jeřáb břek (Sorbus torminalis) | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Podtřída | Rosidae |
Řád | růžotvaré (Rosales) |
Čeleď | růžovité (Rosaceae) |
Rod | jeřáb (Sorbus) |
Binomické jméno | |
Sorbus torminalis Crantz, 1763 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jeřáb břek (Sorbus torminalis) je listnatý strom, zřídka keř, z čeledi růžovitých, dosahující výšky až 25 metrů.
Strom vyrůstá do výšky 5-15 metrů, někdy až 25 m, výjimečně 30 m. Průměr kmenu může dosáhnout až 1,3 metru. Dožívá se 100-150 let,[2] výjimečně až 300 let.
Borka je šedavá, zpočátku hladká, u starších jedinců se odlupuje v přibližně čtvercových dílech; po odpadnutí se objevuje hnědavé zabarvení kmene. Peřenoklané až peřenodílné listy mají špičaté laloky a dosahují délky 6 až 14 centimetrů; mladé listy jsou na svrchní straně chlupaté. Na podzim získávají bronzové, žlutočervené až zářivě červené zbarvení.
Bílé pětičetné květy o průměru 10 až 15 milimetrů vytvářejí řídké laty o velikosti 5 až 12 centimetrů, objevují se v květnu. Květy jsou oboupohlavné, opylované hmyzem. Plodem je kulovitá či kulovitě vejcovitá malvice o velikosti 1 až 1,5 cm, dozrávající na podzim. Plody jsou po dozrání hnědé a tečkované, v přezrálém stavu jsou jedlé (v přiměřeném množství, pokud nejsou hořké) a chutí připomínají datle.
Jeřáb břek se objevuje jako součást teplomilných doubrav a sušších dubohabřin, vyskytuje se také ve vápnomilných bučinách a v lesních pláštích, nejčastěji na suchých, skeletovitých půdách. Vzhledem ke své malé konkurenční schopnosti roste jen jako vtroušená dřevina, která nevytváří souvislé porosty.[2]
Je rozšířen ve větší části Evropy od Anglie a Walesu po jižní Skandinávii a Polsko. Poměrně častý je také např. ve Francii, v Německu a Rakousku. Dále se vyskytuje v severozápadní Africe, jihozápadní Asii, v pohoří Alborz a na Kavkaze. V Česku a na Slovensku se objevuje jako lesní příměs v termofytiku a teplejších oblastech mezofytika.[3]
Rozlišují se dvě variety břeku:
Jeho tvrdé, těžké, pevné, ale pružné dřevo se někdy využívá pro výrobu dechových hudebních nástrojů, např. fléten, nebo dřevěných šroubů. Jako okrasný strom se místy vysazuje do stromořadí nebo jako solitéra.[3]
Plody jeřábu břeka jsou ve zralém až přezrálém stavu jedlé a chutné. V oblasti Vídeňského lesa v Rakousku, kde se vyskytuje těchto stromů poměrně hodně, jsou jejich plody s oblibou trhány a využívány k výrobě marmelád a medu a také k ochucení pokrmů, zvláště s masem zvěřiny. V tomto kraji a také ve Francii, zvláště v Alsasku, se z plodů tohoto jeřábu vyrábí vysoce ceněný likér. V lesích slouží jeho plody jako potrava ptáků a zvěře.
V Česku patří k památným břekům asi 300 let starý exemplář u kostela v obci Železná, břek u Horního Hradu u Stráže nad Ohří nebo břek na Dřínové u Babic nad Svitavou. V Tišnově stojí asi 280 let starý a 27 m vysoký jeřáb břek.
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Sorbus torminalis na anglické Wikipedii a Elsbeere na německé Wikipedii.