Jiftách | |
---|---|
![]() | |
Narození | 1160 př. n. l. Gileád |
Úmrtí | 1080 př. n. l. (ve věku 79–80 let) |
Národnost | Synové Izraele |
Povolání | soudce |
Následovník | Ibsán |
Nábož. vyznání | Mosaic Judaism |
Děti | Dcera Jiftáchova |
Funkce | Starozákonní soudci Izraele |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jiftách (hebrejsky יִפְתָּח, Jiftach), též přepisováno jako Jefte či Jefta, je postava z Bible – jeden z mnoha izraelských soudců, kteří působili v době, kdy izraelské kmeny ještě neměly krále, ale již byly usídleny v Kanaánu. Jméno Jiftách je překládáno jako „Otevírá“ či „Otevře“.[1] David Gans ve své kronice uvádí, že Jiftáchovo soudcovské období spadá do let 2781–2787 od stvoření světa neboli do let 981–974 před naším letopočtem, což odpovídá šesti letům soudcování.[2] Židovský učenec Izák Abrabanel v řetězci tradentů ústní Tóry zařazuje soudce Jiftácha na deváté místo hned po Jaíru Gileádském a za desátého tradenta považuje soudce Ibsána.[3]
Příběh soudce Jiftácha je zapsán v 11. a 12. kapitole knihy Soudců a v rámci židovských bohoslužeb je část příběhu pravidelně jednou ročně čtena jako haftara k paraši Chukat. Osoba Jiftácha je především známá kvůli neuváženému slibu, který dal Hospodinu za to, že mu pomůže zvítězit v boji s amonským králem.[4] To se stalo námětem mnoha uměleckých zpracování, ať už hudebních (oratorium Jephta Giacomo Carissimiho), výtvarných nebo literárních. Pojednává o něm i historický román Liona Feuchtwangera Jefta a jeho dcera.