Jistebná

Jistebná ; Istebna
	Pohled na Jistebnou
Poloha
Souřadnice	49°33′50″ s. š., 18°53′38″ v. d.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Polsko
Vojvodství	Slezské
Okres	Těšín
Gmina	Jistebná
	Jistebná
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	47,41 km²
Počet obyvatel	5 104 (2014)
Hustota zalidnění	107,7 obyv./km²
Etnické složení	Poláci, Slezané
Náboženské složení	římští katolíci, luteráni
Správa
Status	starostenství
Starosta	Jerzy Michałek
Telefonní předvolba	33
PSČ	43-470
Označení vozidel	SCI
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jistebná^[1]^[2]^[3] (polsky Istebna) je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín u polsko-českých hranic. Leží na území Těšínského Slezska ve Slezských Beskydech a spolu s Javořinkou a Koňákovem tvoří tzv. Beskydskou trojves totožnou s gminou Jistebná, jejíž sídlem je. Obec čítala k prosinci 2014 5 104 obyvatel a její rozloha činí 47,41 km², z čehož podstatnou část zaujímají horské lesy. Protéká jí Olše, která pramení na svazích Gończarky (Gańciórky) na jejím východním okraji. Velká část katastru Jistebné patří krajinného parku Park Krajobrazowy Beskidu Śląskiego.

Další informace

Obec tvoří vlastní Jistebná neboli Centrum rozkládající se na jižních a západních svazích Zlatého Grůně (707 m) a řada osad rozptýlených po kopcích a údolích, z nichž největší jsou:

Jasnovice, směrem k Jablunkovu
Andziołówka, severně od Centra
Kubalonka, u hranice s Vislou
Olecki (Łolecki), severozápadně od Andziołówky
Wilcze, severozápadně od Andziołówky
Łączyna (Łónczina), severovýchodně od Centra
Połom, severovýchodně od Andziołówky
Leszczyna (Lyszczina), severovýchodně od Andziołówky
Pietroszonka, východní okraj obce, na svazích Beraní hory
Stecówka, východně od Lyszcziny, v pásmu Beraní hory

Jistebná byla založena během valašské kolonizace na konci 16. století. První osadníci mohli pocházet z Oravy, což napovídá i název jedné oravské obce „Istebné“. Hlavním zdrojem obživy původních obyvatel bylo salašnické pastevectví. Zpočátku se jednalo vesměs o luterány. Ve 20. letech 18. století došlo však v důsledku jezuitské misie Leopolda Tempese k rekatolizaci a roku 1910 se k protestantství hlásilo už pouhých 5,6 % obyvatel Jistebné.

Rozhodnutím konference velvyslanců byla celá Beskydská trojves v roce 1920 připojena k Polsku. To znamenalo její odtržení od nejbližšího města a přirozeného správního a hospodářského centra, tedy Jablunkova. Silnice spojující Jistebnou přes Kubalonský průsmyk s Vislou a zbytkem polského Těšínska byla postavena až roku 1932.

V osadě Kubalonka se nachází Krajské pediatrické centrum založené v roce 1937 a původně zaměřené na léčbu tuberkulózy a ostatních plicních chorob.

K turistickým atrakcím obce patří lyžařská střediska na Zlatém Grůni a na Zagroni, Kawulokova chata (soukromé muzeum založené místním folkloristou Janem Kawulokem a nyní provozované jeho potomky), a také několik malých galerií a muzeí založených žijícími v Jistebné umělci: Gorolsko izba Jakuba Gazurka (naivní umění), Dům Konarzewských (tvůrci „umělecké kolonie“), Muzeum Jana Wałacha (malíř, kreslíř a sochař) a Dílna Beaty Legierské (krajkářka). V osadě Wilcze se také nachází muzeum himálajského horolezce Jerzyho Kukuczky, jehož rodina pocházela z Jistebné a on sám dům, ve kterém je dnes muzeum, koupil do vlastnictví v 80. letech.

Odkazy

Reference

↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 885.
↑ Ottův slovník naučný, 13. Jana-Kartas, s. 563
↑ DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 31.

Literatura

BARAŃSKI, Mirosław. Beskid Śląski. Przewodnik. Pruszków: Rewasz, 2007. ISBN 978-83-89188-71-7. (polsky)
ŻERAŃSKI, Marcin. Śląsk Cieszyński. Od Bielska-Białej do Ostrawy. Těšín: Pracownia na Pastwiskach, 2009. ISBN 9788393310937. (polsky)

Externí odkazy

Galerie Jistebná na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jistebná na Wikimedia Commons
Oficiální webové stránky

[1] HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 885.

[2] Ottův slovník naučný, 13. Jana-Kartas, s. 563

[3] DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 31.

[1]

[2]

[3]

Města a obce Těšínska

Česko	Albrechtice (Olbrachcice) • Bocanovice (Boconowice) • Bohumín (Bogumin) • Bruzovice (Bruzowice) • Bukovec (Bukowiec) • Bystřice (Bystrzyca) • Český Těšín (Czeski Cieszyn) • Dětmarovice (Dziećmorowice) • Dobrá (Dobra) • Dobratice (Dobracice) • Dolní Domaslavice (Domasłowice Dolne) • Dolní Lomná (Łomna Dolna) • Dolní Lutyně (Lutynia Dolna) • Dolní Tošanovice (Toszonowice Dolne) • Doubrava (Dąbrowa) • Havířov (Hawierzów) • Hnojník (Gnojnik) • Horní Bludovice (Błędowice Górne) • Horní Domaslavice (Domasłowice Górne) • Horní Lomná (Łomna Górna) • Horní Suchá (Sucha Górna) • Horní Tošanovice (Toszonowice Górne) • Hrádek (Gródek) • Hrčava (Herczawa) • Chotěbuz (Kocobędz) • Jablunkov (Jabłonków) • Janovice (Janowice) • Kaňovice (Kaniowice) • Karviná (Karwina) • Komorní Lhotka (Ligotka Kameralna) • Košařiska (Koszarzyska) • Krásná (Krasna) • Lučina (Łucyna) • Malenovice (Malenowice) • Milíkov (Milików) • Morávka (Morawka) • Mosty u Jablunkova (Mosty koło Jabłunkowa) • Návsí (Nawsie) • Nižní Lhoty (Ligota Dolna) • Nošovice (Noszowice) • Nýdek (Nydek) • Orlová (Orłowa) • Pazderna (Październa) • Petrovice u Karviné (Piotrowice koło Karwiny) • Petřvald (Pietwałd) • Písečná (Pioseczna) • Písek (Piosek) • Pražmo (Prażmo) • Pržno (Prżno) • Raškovice (Raszkowice) • Ropice (Ropica) • Rychvald (Rychwałd) • Řeka (Rzeka) • Sedliště (Siedliszcze) • Smilovice (Śmiłowice) • Soběšovice (Szobiszowice) • Staré Město (Stare Miasto) • Stonava (Stonawa) • Střítež (Trzycież) • Šenov (Szonów) • Těrlicko (Cierlicko) • Třanovice (Trzanowice) • Třinec (Trzyniec) • Václavovice (Więcłowice) • Vělopolí (Wielopole) • Vendryně (Wędrynia) • Vojkovice (Wojkowice) • Vyšní Lhoty (Ligota Górna) • Žermanice (Żermanice) Na Těšínsku částečně: Baška (Baszka) • Frýdek-Místek (Frydek-Mistek) • Frýdlant nad Ostravicí (Frydlant nad Ostrawicą) • Ostrava (Ostrawa) • Ostravice (Ostrawica) • Řepiště (Rzepiszcze) • Staré Hamry (Stare Hamry) • Sviadnov (Świadnów) • Vratimov (Racimów)

Polsko	Bažanovice (Bażanowice) • Bělovicko (Bielowicko) • Běry (Biery) • Blatnice (Bładnice) • Bonkov (Bąków) • Brenná (Brenna) • Brúnov (Bronów) • Březůvka (Brzezówka) • Čechovice-Dědice (Czechowice-Dziedzice) • Děhylov (Dzięgielów) • Dolní Meziříčí (Międzyrzecze Dolne) • Dubovec (Dębowiec) • Drahomyšl (Drogomyśl) • Frelichov (Frelichów) • Harbutovice (Harbutowice) • Hažlach (Hażlach) • Hodišov (Godziszów) • Holešov (Goleszów) • Horní Líštná (Leszna Górna) • Horní Marklovice (Marklowice Górne) • Horní Meziříčí (Międzyrzecze Górne) • Hradec (Grodziec) • Humna (Gumna) • Chyby (Chybie) • Jistebná (Istebna) • Jasenice (Jasienica) • Javoří (Jaworze) • Javořinka (Jaworzynka) • Jilovnice (Iłownica) • Jiskřičín (Iskrzyczyn) • Kačice (Kaczyce) • Koňákov (Koniaków) • Kostkovice (Kostkowice) • Kovále (Kowale) • Kozákovice (Kozakowice) • Kyčice (Kiczyce) • Kyselov (Kisielów) • Landek (Landek) • Lazy (Łazy) • Lhota (Ligota) • Loučka (Łączka) • Malé Hůrky (Górki Małe) • Malé Kunčice (Kończyce Małe) • Mazančovice (Mazańcowice) • Mezisvětí (Międzyświeć) • Mnich (Mnich) • Ohrazená (Ogrodzona) • Ochaby (Ochaby) • Pohoří (Pogórze) • Pohvizdov (Pogwizdów) • Prstec (Pierściec) • Pruchná (Pruchna) • Puncov (Puńców) • Roztropice (Roztropice) • Rudice (Rudzica) • Rudník (Rudnik) • Semorad (Simoradz) • Skočov (Skoczów) • Strumeň (Strumień) • Svěntošůvka (Świętoszówka) • Těšín (Cieszyn) • Tisovnice (Cisownica) • Ustroň (Ustroń) • Velké Hůrky (Górki Wielkie) • Velké Kunčice (Kończyce Wielkie) • Věščút (Wieszczęta) • Vilémovice (Wilamowice) • Visla (Wisła) • Vislice (Wiślica) • Záblatí (Zabłocie) • Záboří (Zaborze) • Zábřeh (Zabrzeg) • Zámrsk (Zamarski) • Záříčí (Zarzecze) • Zbytky (Zbytków) • Žibřidovice (Zebrzydowice) Na Těšínsku částečně: Bílsko-Bělá (Bielsko-Biała) • Bystrá (Bystra)