João Cabral de Melo Neto

João Cabral de Melo Neto
Narození9. ledna 1920
Recife
Brazílie Brazílie
Úmrtí9. října 1999 (ve věku 79 let)
Rio de Janeiro
Brazílie Brazílie
Povoláníbásník, diplomat, spisovatel a dramatik
OceněníCena želvy za literaturu (1967)
Camõesova cena (1990)
Neustadtská mezinárodní cena za literaturu (1992)
Řád za kulturní zásluhy (2010)
velkokříž Vojenského řádu Kristova
… více na Wikidatech
ChoťMarly de Oliveira (1986–1999)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

João Cabral de Melo Neto (9. ledna 1920, Recife – 9. října 1999, Rio de Janeiro) byl brazilský spisovatel. V roce 1990, jako druhý autor v historii, obdržel Camõesovu cenu, nejprestižnější ocenění pro autory píšící v portugalském jazyce. V roce 1992 získal Mezinárodní literární cenu Neustadt.

V roce 1942 vydal svou první sbírku básní Pedra do sono, která měla blízko k surrealismu a kubismu. Ve druhé sbírce z roku 1945 (O engenheiro) však razantně změnil styl, což z něj učinilo lídra tzv. Generace roku 45, pro niž se stala typická poezie strohá, věcná, přímočará, nezdobná. V roce 1945 se rovněž stal diplomatem a sloužil na brazilských ambasádách na čtyřech kontinentech až do odchodu do důchodu v roce 1990. Dlouhou dobu působil především ve Španělsku, kde se spřátelil s malíři Joanem Miró a Antoni Tàpiesem.[1]

K nejslavnějším z jeho třiceti sbírek veršů patří Morte e vida Severina z roku 1955. V roce 1994 oslepl a poezii přestal psát.[2]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ JOAO CABRAL DE MELO NETO. Encyclopædia Universalis [online]. [cit. 2019-05-08]. Dostupné online. (francouzsky) 
  2. ↑ João Cabral de Melo Neto | Brazilian poet and diplomat. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2019-05-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]